Nesmrtelný savec. Pohlavně přenosná rakovina koluje mezi psy už 6000 let.

Autor: Jan Toman Genetici prozkoumali genom pohlavně přenosného nádoru psů. Odhalili přitom, že rakovina poprvé přeskočila z jednoho jedince na druhého ve střední Asii před šesti tisíci lety, explozivně se začala šířit v prvním století našeho letopočtu a stále uniká imunitnímu systému psů. Přenosné rakoviny představují fascinující entity, které se odpoutaly od jedinců, ve kterých vznikly, získaly Read More …

Ještě bližší přátelé, než jsme mysleli. Smutné „psí oči“ jsou výsledkem koevoluce mezi vlky a lidmi.

Autor: Jan Toman Lidé z divokých vlků vyšlechtili stovky psích plemen. Podle nového výzkumu jsou ale některé typické psí znaky, například schopnost dělat „smutné oči“, výsledkem přirozeného výběru odstartovaného upřednostňováním lidštějšího vzhledu a chování. Ne nadarmo se říká, že pes je nejbližším přítelem člověka. Vztah mezi našimi druhy svou délkou a intenzitou dalece přesahuje náklonnost Read More …

Co se stalo v křídě? Druhová bohatost podle nového výzkumu nerostla průběžně, ale skokově.

Autor: Jan Toman Nikdo nepochybuje, že dnes suchou zemi obývá více obratlovců než v prvohorách. Podle výzkumu britských, australských a amerických paleobiologů však druhová bohatost této skupiny nerostla průběžně, ale přetržitě s největším skokem na přelomu křídy a třetihor. Kolik na Zemi v minulosti žilo druhů? Blížila se druhová bohatost, respektive diverzita, prvohorních močálů s obřími obojživelníky či druhohorních Read More …

Kde se skrývá evoluční kolébka rostlin? Žhavým kandidátem jsou suché tropy.

Autor: Jan Toman Existují na Zemi „evoluční kolébky“, ve kterých přednostně vznikají důležité evoluční novinky? Podle přelomových paleontologických nálezů by jimi u rostlin mohly být sušší rovníkové oblasti. Vznikají evoluční novinky na všech místech stejnou měrou? Nebo můžeme na Zemi vytipovat určité „evoluční kolébky“, které dávají opakovaně vzniknout výrazně odlišným vývojovým liniím? Evoluční biologové obvykle Read More …

Kultura mušek? Octomilky se podle nového výzkumu řadí po bok ptáků a vyšších savců.

Autor: Jan Toman I přes ohromnou různorodost živočichů je vytváření zvířecích kultur poměrně vzácné. Elegantní experiment s octomilkami, které vykazují značnou konformitu při výběru samců a tyto své preference předávají do dalších generací, ale ukazuje, že podobné jevy mohou být mezi zvířaty daleko častější a setkat se s nimi můžeme třeba i u hmyzu. Kultura u zvířat? Read More …

Teorie Gaia může platit. Stačí zapojit principy třídění z hlediska stability.

Autor: Jan Toman Teorie Gaia, podle které naše planeta ve spolupráci s pozemskými organismy aktivně udržuje podmínky vhodné pro život, od počátku dráždila zástupy biologů. Podle nejnovějších poznatků ovšem ze strany Země ani jejích obyvatel není třeba žádných altruistických zásahů ve prospěch celku, protože dlouhodobě stabilní biosféra mohla vzniknout tříděním z hlediska stability. Teorii Gaia formuloval britský Read More …

Drtivý dopad. Podle českých vědců se pod antarktickým ledem může skrývat pětisetkilometrový kráter.

Autor: Jan Toman Už v 60. letech objevili američtí vědci pod ledovcem v antarktické Wilkesově zemi obří pánev nápadně připomínající dopadový kráter. Nové výsledky českých geofyziků tuto možnost silně podporují a nepřímo naznačují, že by se mohlo jednat o dopad spojený s největším hromadným vymíráním v historii rozvinutého života. Vlastně nejde o nic nového. Už první geofyzikální průzkumy Antarktidy Read More …

Evoluce sexu a rozmnožovací strategie

Evoluce sexu a rozmnožovací strategie – Evolution of Sex and Reproductive Strategy (MS107024) Š. Kaňková (garant a vyučující), J. TOMAN, R. KUBA (vyučující), 3/0, 3 kredity, Zk, zimní semestr Anotace Přednáška věnovaná evoluci pohlavního rozmnožování a jeho evolučním důsledkům pro stavbu a fungování pohlavních organismů včetně lidí a jejich societ. Materiály včetně prezentací naleznete v SISu. Read More …

Případ třetihorních měkkýšů: Vede intenzivnější metabolismus k přednostnímu vymírání?

Autor: Jan Toman Intenzita metabolismu neboli množství přijaté, transformované a využité energie souvisí s ekologií druhu, jeho populační dynamikou, rozšířením a rychlostí odštěpování nových druhů. Podle nejnovějšího výzkumu založeného na atlantických měkkýších na ní navíc závisí také rychlost vymírání, což by z intenzity metabolismu mohlo činit jeden z nejdůležitějších faktorů určujících směřování makroevoluce. Lvi a krokodýli jsou dravci. Read More …

Může být „evoluční lenost“ výhodou? Za řady podmínek ano.

Autor: Jaroslav Flegr Kdo nic nedělá – nic nezkazí, a platí to i v evoluci. Tak by se dal shrnout výsledek nové studie, která byla právě uveřejněna ve vědeckém časopise Biological Journal of the Linnean Society. Její závěr se může zdát triviální. Mohl by ale pomoci rozlousknout letitou záhadu existence sexu. Jaroslav Flegr, vedoucí našeho Read More …