Svázáni oxidem uhličitým. Společenské uspořádání rypošů lysých je patrně založené na třídění z hlediska stability.

Autor: Jan Toman Rypoši lysí bývají spolu s blízce příbuznými rypoši damarskými považováni za jediné eusociální savce. V evoluci jejich společenského uspořádání přitom mohlo sehrát důležitou roli, že kvůli specifické mutaci nevydrží dlouho mimo hnízdo s extrémně vydýchaným vzduchem. Nejvyšší úrovně společenského uspořádání dosáhli kromě mravenců, včel nebo termitů také dva druhy hlodavců ze skupiny rypošů. Podle nového Read More …

Stávají se organismy stále složitějšími? A co na to teorie zamrzlé evoluce? Více se dočtete v nové knize Evoluce^3.

Autor: Jan Toman Před několika dny dorazila na pulty knihkupectví nová kniha Jana Tomana Evoluce3. Kromě mnoha novinek z oboru evoluční biologie se v ní čtenář dočte o třídění z hlediska stability, které podle teorie zamrzlé evoluce může stát za řadou nápadných pravidelností, jež se opakují v evoluci života. V biologické evoluci se uplatňují různé dlouhodobé trendy. Od starohorních mikrobů Read More …

Zmnožit, specializovat, osekat. Biologové odhalují, jak se vyvinuly masožravé rostliny.

Autor: Jan Toman Ať už se díváme na nášlapné pasti mucholapek podivných, lapací měchýřky bublinatek nebo lepivá „chapadla“ rosnatek, masožravky působí spíše jako výmysl surrealistického umělce než reálně existující organismy. Stejně zajímavá byla i jejich evoluce, která zahrnovala kopírování a ztráty genů i dramatické přestavby celého genomu. Masožravé rostliny nepřestávají lidi fascinovat už od doby, Read More …

Planeta virů? Země podle nového výzkumu hostí obří fágy zcela neznámých typů.

Autor: Jan Toman Rozsáhlý molekulárně-biologický průzkum ukázal, že nám podstatná část pozemských virů stále uniká. Velkým překvapením je zejména existence obřích virů cílících na bakterie, které by možná jednou mohly odpovědět na otázku, jak viry jako takové vznikly. Viry nejsou pouze nepříjemnými původci nemocí, ale také nedílnou složkou pozemské biosféry. Nový výzkum zaměřený na bakteriální Read More …

Mění se rychleji módní trendy, nebo druhy? Tempo kulturní a biologické evoluce se podle nového výzkumu nápadně podobá.

Autor: Jan Toman Mění se věda, technika a společnost z evolučního hlediska až příliš rychle? Podle tvrdých dat jde spíše o iluzi – rychlost kulturní evoluce nepřevyšuje tempo změn na úrovni biologických druhů. Tempo kulturních změn, jejich vztah k biologické evoluci a udržitelnost či neudržitelnost současného stavu představují oblíbené téma filosofických úvah. Opravdu je ale kulturní evoluce Read More …

Jak život přečkal globální zamrznutí? Skryl se v blízkosti tajících ledovců.

Autor: Jan Toman Před stamiliony let naše planeta několikrát zamrzla. Podle nového výzkumu však organismy včetně prvních mnohobuněčných hub, rostlin a živočichů mohly přežít na styku kontinentálních ledovců s oceánem, kde se uvolňovala okysličená voda plná živin. Před 800 až 600 miliony let prošla naše planeta několika cykly téměř kompletního zalednění. Tato období „Země – sněhové Read More …

Jak vznikají evoluční novinky? Podle lejnožroutů „recyklací“ již existujících elementů.

Autor: Jan Toman Zrod evolučních novinek představoval velkou záhadu už pro Charlese Darwina a jeho současníky. Výzkum zaměřený na zárodečný vývoj brouků čerstvě podpořil myšlenku, že v historii života nic opravdu nového nevzniká – evoluce pouze přehazuje a pozměňuje stavební kameny a regulační dráhy, které již má k dispozici. Podle převládajícího, neodarwinistického, směru současného evolučního bádání vnikají Read More …

Kde leží hranice života? Vědci jednu odhalili na severu Etiopie.

Autor: Jan Toman Ve světle objevů, které identifikovaly živé organismy mimo jiné v hlubokomořských vývěrech horkých vod či podloží ledovců, se pozemský život jevil prakticky všudypřítomný. Na hranici Etiopie a Eritreje ale vědci objevili přirozená prostředí tak extrémní, že zde žádné organismy nepřežijí. Život pozemského typu má tuhý kořínek. Zejména různé mikrobiální skupiny jsou na povrchu Read More …

Nesmrtelný savec. Pohlavně přenosná rakovina koluje mezi psy už 6000 let.

Autor: Jan Toman Genetici prozkoumali genom pohlavně přenosného nádoru psů. Odhalili přitom, že rakovina poprvé přeskočila z jednoho jedince na druhého ve střední Asii před šesti tisíci lety, explozivně se začala šířit v prvním století našeho letopočtu a stále uniká imunitnímu systému psů. Přenosné rakoviny představují fascinující entity, které se odpoutaly od jedinců, ve kterých vznikly, získaly Read More …

Ještě bližší přátelé, než jsme mysleli. Smutné „psí oči“ jsou výsledkem koevoluce mezi vlky a lidmi.

Autor: Jan Toman Lidé z divokých vlků vyšlechtili stovky psích plemen. Podle nového výzkumu jsou ale některé typické psí znaky, například schopnost dělat „smutné oči“, výsledkem přirozeného výběru odstartovaného upřednostňováním lidštějšího vzhledu a chování. Ne nadarmo se říká, že pes je nejbližším přítelem člověka. Vztah mezi našimi druhy svou délkou a intenzitou dalece přesahuje náklonnost Read More …