Mění se rychleji módní trendy, nebo druhy? Tempo kulturní a biologické evoluce se podle nového výzkumu nápadně podobá.

Autor: Jan Toman Mění se věda, technika a společnost z evolučního hlediska až příliš rychle? Podle tvrdých dat jde spíše o iluzi – rychlost kulturní evoluce nepřevyšuje tempo změn na úrovni biologických druhů. Tempo kulturních změn, jejich vztah k biologické evoluci a udržitelnost či neudržitelnost současného stavu představují oblíbené téma filosofických úvah. Opravdu je ale kulturní evoluce Read More …

Jak život přečkal globální zamrznutí? Skryl se v blízkosti tajících ledovců.

Autor: Jan Toman Před stamiliony let naše planeta několikrát zamrzla. Podle nového výzkumu však organismy včetně prvních mnohobuněčných hub, rostlin a živočichů mohly přežít na styku kontinentálních ledovců s oceánem, kde se uvolňovala okysličená voda plná živin. Před 800 až 600 miliony let prošla naše planeta několika cykly téměř kompletního zalednění. Tato období „Země – sněhové Read More …

Jak vznikají evoluční novinky? Podle lejnožroutů „recyklací“ již existujících elementů.

Autor: Jan Toman Zrod evolučních novinek představoval velkou záhadu už pro Charlese Darwina a jeho současníky. Výzkum zaměřený na zárodečný vývoj brouků čerstvě podpořil myšlenku, že v historii života nic opravdu nového nevzniká – evoluce pouze přehazuje a pozměňuje stavební kameny a regulační dráhy, které již má k dispozici. Podle převládajícího, neodarwinistického, směru současného evolučního bádání vnikají Read More …

Kde leží hranice života? Vědci jednu odhalili na severu Etiopie.

Autor: Jan Toman Ve světle objevů, které identifikovaly živé organismy mimo jiné v hlubokomořských vývěrech horkých vod či podloží ledovců, se pozemský život jevil prakticky všudypřítomný. Na hranici Etiopie a Eritreje ale vědci objevili přirozená prostředí tak extrémní, že zde žádné organismy nepřežijí. Život pozemského typu má tuhý kořínek. Zejména různé mikrobiální skupiny jsou na povrchu Read More …

Nesmrtelný savec. Pohlavně přenosná rakovina koluje mezi psy už 6000 let.

Autor: Jan Toman Genetici prozkoumali genom pohlavně přenosného nádoru psů. Odhalili přitom, že rakovina poprvé přeskočila z jednoho jedince na druhého ve střední Asii před šesti tisíci lety, explozivně se začala šířit v prvním století našeho letopočtu a stále uniká imunitnímu systému psů. Přenosné rakoviny představují fascinující entity, které se odpoutaly od jedinců, ve kterých vznikly, získaly Read More …

Ještě bližší přátelé, než jsme mysleli. Smutné „psí oči“ jsou výsledkem koevoluce mezi vlky a lidmi.

Autor: Jan Toman Lidé z divokých vlků vyšlechtili stovky psích plemen. Podle nového výzkumu jsou ale některé typické psí znaky, například schopnost dělat „smutné oči“, výsledkem přirozeného výběru odstartovaného upřednostňováním lidštějšího vzhledu a chování. Ne nadarmo se říká, že pes je nejbližším přítelem člověka. Vztah mezi našimi druhy svou délkou a intenzitou dalece přesahuje náklonnost Read More …

Co se stalo v křídě? Druhová bohatost podle nového výzkumu nerostla průběžně, ale skokově.

Autor: Jan Toman Nikdo nepochybuje, že dnes suchou zemi obývá více obratlovců než v prvohorách. Podle výzkumu britských, australských a amerických paleobiologů však druhová bohatost této skupiny nerostla průběžně, ale přetržitě s největším skokem na přelomu křídy a třetihor. Kolik na Zemi v minulosti žilo druhů? Blížila se druhová bohatost, respektive diverzita, prvohorních močálů s obřími obojživelníky či druhohorních Read More …

Kde se skrývá evoluční kolébka rostlin? Žhavým kandidátem jsou suché tropy.

Autor: Jan Toman Existují na Zemi „evoluční kolébky“, ve kterých přednostně vznikají důležité evoluční novinky? Podle přelomových paleontologických nálezů by jimi u rostlin mohly být sušší rovníkové oblasti. Vznikají evoluční novinky na všech místech stejnou měrou? Nebo můžeme na Zemi vytipovat určité „evoluční kolébky“, které dávají opakovaně vzniknout výrazně odlišným vývojovým liniím? Evoluční biologové obvykle Read More …

Kultura mušek? Octomilky se podle nového výzkumu řadí po bok ptáků a vyšších savců.

Autor: Jan Toman I přes ohromnou různorodost živočichů je vytváření zvířecích kultur poměrně vzácné. Elegantní experiment s octomilkami, které vykazují značnou konformitu při výběru samců a tyto své preference předávají do dalších generací, ale ukazuje, že podobné jevy mohou být mezi zvířaty daleko častější a setkat se s nimi můžeme třeba i u hmyzu. Kultura u zvířat? Read More …

Teorie Gaia může platit. Stačí zapojit principy třídění z hlediska stability.

Autor: Jan Toman Teorie Gaia, podle které naše planeta ve spolupráci s pozemskými organismy aktivně udržuje podmínky vhodné pro život, od počátku dráždila zástupy biologů. Podle nejnovějších poznatků ovšem ze strany Země ani jejích obyvatel není třeba žádných altruistických zásahů ve prospěch celku, protože dlouhodobě stabilní biosféra mohla vzniknout tříděním z hlediska stability. Teorii Gaia formuloval britský Read More …