Evoluce že nedělá skoky? Krevety „pistolnice“ dokazují opak.

Autor: Jan Toman Už od Darwinových dob biologové zdůrazňují pozvolný průběh přizpůsobování jako jeden z typických rysů biologické evoluce. Ani toto pravidlo ale nemusí platit vždy a všude – třeba taková „pistolnická“ klepeta krevet z čeledí Alpheidae a Palaemonidae mají patrně původ v několika skokových změnách. Ačkoli moderní evoluční biologie uznává, že četné vlastnosti organismů mohly vzniknout skokově, Read More …

Souboj na dvou frontách. Závisí u ryb zvětšování samičího mozku na délce samčích genitálií?

Autor: Jana Hlaváčová Kampaň #MeToo sice řádí převážně v Hollywoodu, své by ale mohly vyprávět i samice jiných živočišných druhů. Evoluce je však nenechala na holičkách – přinejmenším ryby gambusie si v souboji pohlaví vyvinuly větší mozky, které jim umožňují minimalizovat ztráty při pohlavním konfliktu. Obtěžování samci je klasickým příkladem sexuálního konfliktu při páření, který může vést Read More …

Na čem závisí hustota lidského osídlení?

Autor: Julie Nováková O nejrůznějších faktorech ovlivňujících hustotu zvířecích a rostlinných populací víme první poslední; které z nich ale byly nejdůležitější pro člověka v době před vynálezem zemědělství? Rozsáhlý výzkum upozornil zejména na produktivitu prostředí, překvapivě velkou roli ale hrají i parazité, nemoci a druhová bohatost konkrétních oblastí. Dnes žijí lidé na nejrůznějších místech světa v koncentraci, jaká Read More …

General environmental heterogeneity as the explanation of sexuality? Comparative study shows that ancient asexual taxa are associated with both biotically and abiotically homogeneous environments

Toman J., Flegr J. 2018: General environmental heterogeneity as the explanation of sexuality? Comparative study shows that ancient asexual taxa are associated with both biotically and abiotically homogeneous environments. Ecology and Evolution, 8(2): 973–991. DOI: 10.1002/ece3.3716 » PDF Facebook Comments

Jak kvetoucí rostliny ovládly Zemi? Tajemstvím jejich úspěchu je „miniaturizace“.

Autor: Jan Toman Bleskové a zdrcující vítězství krytosemenných rostlin, které vedlo k jejich dominanci ve většině pozemských ekosystémů, považují přírodovědci už dvě stě let za jednu z velkých záhad evoluce. Nově se ukazuje, že za jejich úspěchem mohla stát schopnost za příhodných podmínek vyštěpit linie s malými buňkami tvořícími vysoce efektivní pletiva. Počátky evoluce krytosemenných, nebo také kvetoucích, Read More …

Řeč jakožto živý organismus? Biologové spolu s lingvisty zmapovali, jaké síly určují evoluci jazyka.

Autor: Jan Toman Evoluce jazyků je své biologické kolegyni ještě bližší, než jsme předpokládali. Američtí vědci zdokumentovali, že také v jazykové evoluci neustále soupeří výběr se silami náhody. Podobnost mezi biologickou evolucí, prostřednictvím které vznikla nesmírná bohatost pozemských forem života, a evolucí jazyka, které vedla k rozkošatění lidských jazyků do různých rodin, řečí a nářečí, nedává vědcům Read More …

Třídění z hlediska stability. Řídí evoluci proces ještě obecnější než přirozený výběr?

Autor: Jan Toman Všeobecně se soudí, že přirozený výběr popsaný Charlesem Darwinem je nejdůležitějším, byť ne jediným, procesem, který ovlivňuje evoluci. S tím se ovšem nespokojili autoři z laboratoře Jaroslava Flegra, kteří nově popsali a analyzovali pozapomenutý proces ještě obecnějšího charakteru – třídění z hlediska stability. Jakékoli zpochybnění výsadní role přirozeného výběru v evoluci zavání Read More …