Jak může hloupý virus chytře mutovat?

Tak Cindy,
Micík se někam moudře zdekoval. Takže máš smůlu – budeš si muset místo něho poslechnout, jak dokáže úplně hloupý virus chytře přizpůsobovat své chování třeba tomu, zda nosíme, nebo nenosíme roušky.


Když lidi nenosí roušky, a navíc většina z nich nemá proti viru protilátky, protože se s ním zatím nikdy nesetkali, je pro vir výhodné, když se bude v nakaženém hostiteli množit jako blázen a díky tomu rychle infikuje co nejvíce lidí v okolí nakaženého jedince. A to i za cenu, že tím svého hostitele vysílí a zabije. Musí totiž stihnout nakazit co nejvíc lidí ještě dřív, než to udělají jeho konkurenti, nebo než mu tito konkurenti dokonce nakazí a možná zabijí jeho vlastního hostitele. Když si většina lidí nasadí roušky, začnou si pravidelně mýt ruce mýdlem a když se přestanou střetávat ve velkých skupinách, změní viry velmi rychle své chování. Začnou si svého hostitele šetřit, budou se v něm množit pomalu a přestanou mu tolik ubližovat. Nakažený hostitel bude jednak přežívat a tedy i šířit nákazu déle, a jednak bude moci i více a radostněji pobíhat a nakažovat tak i v nových podmínkách stále ještě aspoň nějaké lidi. Během pár týdnů najedou prakticky všechny viry na tuto rafinovanou strategii a nemoc, která původně zabíjela velké procento infikovaných, se stane podstatně mírnější.

A tebe, Cindičko, teď určitě zajímá, jak tohle všechno ti hloupí viři zvládnou, když nemají očička, aby viděli, že máme roušky, ani hlavičku, aby vymysleli, jak na změny v našem chování nejlépe zareagovat. Viry při volbě své nejlepší strategie využívají jednoduchou, ale osvědčenou metodu – metodu pokusu a omylu. Když se v těle hostitele množí, tak při kopírování jejich genů tu a tam dochází k chybám – mutacím. Některé mutace zvyšují rychlost množení viru (a tedy i to, jak moc bude hostiteli ubližovat), jiné obojí snižují. V počátcích epidemie se budou úspěšněji množit ty viry, které náhodnou chybou získají, nebo od předků zdědí mutace, zvyšující rychlost množení, po nasazení roušek (důležitější je ovšem nejspíš přerušení hromadných akcí) naopak ty viry, kteří si svého hostitele šetří. Která varianta se úspěšněji množí, ta v populaci pochopitelně převládne.

A to je celé. Říká se tomu přirozený výběr a vymyslel to před 160 lety takový fousatý pán. Jmenoval se Charles Darwin.

pokusnikralici.cz

Facebook Comments