BÍGL

BÍGL je symbolem zvědavosti. Na slavné HMS Beagle se mladý Charles Darwin vydal na cestu kolem světa a samotná loď získala své jméno od vytrvalého a zvídavého psa. I my v této tradici pokračujeme a vydáme se na cestu kolem světa vědeckých novinek…

Šéfredaktor: Jaroslav Flegr

Věda ve čtivé podobě: Co jsme napsali & co jsme přečetli.

Šéfredaktor: Jaroslav Flegr

Po stopách „francouzské nemoci“. Přivezl syfilis Kryštof Kolumbus, nebo je s námi v Evropě odnepaměti? Po stopách „francouzské nemoci“. Přivezl syfilis Kryštof Kolumbus, nebo je s námi v Evropě odnepaměti? Autor: Jan Toman Velká epidemie syfilis na konci 15. století vedla k domněnce, že ji do Evropy zavlekli z Nového světa námořníci Kryštofa Kolumba. Její původce však podle nového výzkumu nejspíše pochází z Evropy. Syfilis byla od raného novověku až do 20. století obávanou metlou evropských populací. Zároveň ale jde o nesmírně zajímavý příklad vzniku nového patogenu a jeho postupného sžití s lidskou populací. Jak ukazuje nový ...

Zapomínání odhaluje taje paměti. Podle nového výzkumu neztrácíme detaily, ale spíše přístup ke vzpomínkám. Zapomínání odhaluje taje paměti. Podle nového výzkumu neztrácíme detaily, ale spíše přístup ke vzpomínkám. Autor: Jan Toman Jak ukazují on-line experimenty, při zapomínání ztrácíme spíše schopnost vybavit si vzpomínky jako takové než konkrétní detaily minulých událostí. Podobné zjištění nám dává naději, že časem odhalíme fungování paměti jako celku. Fungování lidské paměti je i přes pokroky v neurobiologii stále záhadou. Paměť, jakkoli důležitá pro naše fungování ve světě, rozhodně není jednoduchou vlastností mozku. Konkrétní obrysy, jak by mohla fungovat, vyvstávají ...

Stávají se organismy stále složitějšími? A co na to teorie zamrzlé evoluce? Více se dočtete v nové knize Evoluce^3. Stávají se organismy stále složitějšími? A co na to teorie zamrzlé evoluce? Více se dočtete v nové knize Evoluce^3. Autor: Jan Toman Před několika dny dorazila na pulty knihkupectví nová kniha Jana Tomana Evoluce3. Kromě mnoha novinek z oboru evoluční biologie se v ní čtenář dočte o třídění z hlediska stability, které podle teorie zamrzlé evoluce může stát za řadou nápadných pravidelností, jež se opakují v evoluci života. V biologické evoluci se uplatňují různé dlouhodobé trendy. Od starohorních mikrobů až po dnešní mravenčí kolonie je ale nejnápadnějším růst ...

Nová antologie představuje fantastický svět astrobiologie Nová antologie představuje fantastický svět astrobiologie Autor: Julie Nováková Julie Nováková z Laboratoře evoluční biologie na Katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK nedávno dokončila projekt vskutku evropského významu. Pod hlavičkou Evropského astrobiologického institutu sestavila antologii sci-fi povídek věnovaných možnostem života mimo Zemi doplněných o populárně-vědecký komentář. Navštívili jste nás na přednášce Základy astrobiologie nebo souvisejícím semináři? Zajímáte se o možnosti ...

Zmnožit, specializovat, osekat. Biologové odhalují, jak se vyvinuly masožravé rostliny. Zmnožit, specializovat, osekat. Biologové odhalují, jak se vyvinuly masožravé rostliny. Autor: Jan Toman Ať už se díváme na nášlapné pasti mucholapek podivných, lapací měchýřky bublinatek nebo lepivá „chapadla“ rosnatek, masožravky působí spíše jako výmysl surrealistického umělce než reálně existující organismy. Stejně zajímavá byla i jejich evoluce, která zahrnovala kopírování a ztráty genů i dramatické přestavby celého genomu. Masožravé rostliny nepřestávají lidi fascinovat už od doby, kdy si všimli, že podstatnou část výživy některých ...

Planeta virů? Země podle nového výzkumu hostí obří fágy zcela neznámých typů. Planeta virů? Země podle nového výzkumu hostí obří fágy zcela neznámých typů. Autor: Jan Toman Rozsáhlý molekulárně-biologický průzkum ukázal, že nám podstatná část pozemských virů stále uniká. Velkým překvapením je zejména existence obřích virů cílících na bakterie, které by možná jednou mohly odpovědět na otázku, jak viry jako takové vznikly. Viry nejsou pouze nepříjemnými původci nemocí, ale také nedílnou složkou pozemské biosféry. Nový výzkum zaměřený na bakteriální viry – bakteriofágy či fágy – přítomné ...

Vyčteme charakter druhých z jejich tváře? Vyčteme charakter druhých z jejich tváře? Autor: Kamila Machová Vzhled obličeje významně ovlivňuje, jak se k nám ostatní lidé chovají. V přisuzování vlastností jiným lidem na základě jejich obličejů se navíc velmi dobře shodujeme – sdílená očekávání však ne vždy odpovídají skutečnosti. Základní obrázek o charakteru neznámého člověka si z fotky jeho obličeje vytvoříme přibližně za desetinu vteřiny. Dáme-li skupině lidí za úkol odhadnout ...

Objevili vědci mimozemský protein v meteoritu, nebo jde o velkou nafouknutou bublinu? Objevili vědci mimozemský protein v meteoritu, nebo jde o velkou nafouknutou bublinu? Autor: Ivan Loginov V dosud nerecenzovaném článku zveřejněném na konci února na serveru ArXiv popisují harvardští vědci nález proteinu, který je podle nich mimozemského původu. Již dříve byly v meteoritech potvrzeny aminokyseliny, cukry (konkrétně ribóza) a kyanidy – co ale znamená mimozemská přítomnost celých bílkovin? Vědci za použití hmotnostní spektrometrie odhalili přítomnost aminokyselin a dalších látek, zejména železa a lithia, v meteoritu ...

Mění se rychleji módní trendy, nebo druhy? Tempo kulturní a biologické evoluce se podle nového výzkumu nápadně podobá. Mění se rychleji módní trendy, nebo druhy? Tempo kulturní a biologické evoluce se podle nového výzkumu nápadně podobá. Autor: Jan Toman Mění se věda, technika a společnost z evolučního hlediska až příliš rychle? Podle tvrdých dat jde spíše o iluzi – rychlost kulturní evoluce nepřevyšuje tempo změn na úrovni biologických druhů. Tempo kulturních změn, jejich vztah k biologické evoluci a udržitelnost či neudržitelnost současného stavu představují oblíbené téma filosofických úvah. Opravdu je ale kulturní evoluce o tolik rychlejší než ta biologická? Tým britských ...

Jak život přečkal globální zamrznutí? Skryl se v blízkosti tajících ledovců. Jak život přečkal globální zamrznutí? Skryl se v blízkosti tajících ledovců. Autor: Jan Toman Před stamiliony let naše planeta několikrát zamrzla. Podle nového výzkumu však organismy včetně prvních mnohobuněčných hub, rostlin a živočichů mohly přežít na styku kontinentálních ledovců s oceánem, kde se uvolňovala okysličená voda plná živin. Před 800 až 600 miliony let prošla naše planeta několika cykly téměř kompletního zalednění. Tato období „Země – sněhové koule“ doprovázely ...

Jak vznikají evoluční novinky? Podle lejnožroutů „recyklací“ již existujících elementů. Jak vznikají evoluční novinky? Podle lejnožroutů „recyklací“ již existujících elementů.Autor: Jan Toman Zrod evolučních novinek představoval velkou záhadu už pro Charlese Darwina a jeho současníky. Výzkum zaměřený na zárodečný vývoj brouků čerstvě podpořil myšlenku, že v historii života nic opravdu nového nevzniká – evoluce pouze přehazuje a pozměňuje stavební kameny a regulační dráhy, které již má k dispozici. Podle převládajícího, neodarwinistického, směru současného evolučního bádání vnikají evoluční novinky ...

Kde leží hranice života? Vědci jednu odhalili na severu Etiopie. Kde leží hranice života? Vědci jednu odhalili na severu Etiopie.Autor: Jan Toman Ve světle objevů, které identifikovaly živé organismy mimo jiné v hlubokomořských vývěrech horkých vod či podloží ledovců, se pozemský život jevil prakticky všudypřítomný. Na hranici Etiopie a Eritreje ale vědci objevili přirozená prostředí tak extrémní, že zde žádné organismy nepřežijí. Život pozemského typu má tuhý kořínek. Zejména různé mikrobiální skupiny jsou na povrchu naší planety ...

„Staroegyptská“ vosička přepisuje učebnice. Ani nejmanipulativnější parazité nemusí být specialisty. „Staroegyptská“ vosička přepisuje učebnice. Ani nejmanipulativnější parazité nemusí být specialisty.Autor: Jan Toman Parazity cíleně manipulující chováním své kořisti biologové tradičně považují za specialisty. Vosička druhu Euderus set však cílí na příslušníky hned několika rodů, což značí, že zásahy do nervové soustavy nemusí být o mnoho komplikovanější než jiné adaptace cizopasníků. Mezi vědci převládá názor, že specializovaní parazité musí vyhledávat užší spektrum hostitelů než nespecializovaní. Mezi nejvýraznější ...

Jak vznikly eukaryotické organismy? Záhadu odhalují čerstvě vypěstovaná Lokiarcheota. Jak vznikly eukaryotické organismy? Záhadu odhalují čerstvě vypěstovaná Lokiarcheota.Autor: Jan Toman Když vědci před dvěma lety popsali novou linii mikrobů blízce příbuznou organismům se složitějšími, eukaryotickými, buňkami, k dokonalosti chyběla celému objevu pouze jedna věc – laboratorní kultura těchto tvorů. Tu se nyní podařilo vypěstovat týmu japonských biologů, díky čemuž mohou vědci zahájit novou etapu odhalování vzniku eukaryot. Život na Zemi můžeme rozdělit do tří hlavních ...

Nesmrtelný savec. Pohlavně přenosná rakovina koluje mezi psy už 6000 let. Nesmrtelný savec. Pohlavně přenosná rakovina koluje mezi psy už 6000 let.Autor: Jan Toman Genetici prozkoumali genom pohlavně přenosného nádoru psů. Odhalili přitom, že rakovina poprvé přeskočila z jednoho jedince na druhého ve střední Asii před šesti tisíci lety, explozivně se začala šířit v prvním století našeho letopočtu a stále uniká imunitnímu systému psů. Přenosné rakoviny představují fascinující entity, které se odpoutaly od jedinců, ve kterých vznikly, získaly schopnost přeskočit ...

Ještě bližší přátelé, než jsme mysleli. Smutné „psí oči“ jsou výsledkem koevoluce mezi vlky a lidmi. Ještě bližší přátelé, než jsme mysleli. Smutné „psí oči“ jsou výsledkem koevoluce mezi vlky a lidmi.Autor: Jan Toman Lidé z divokých vlků vyšlechtili stovky psích plemen. Podle nového výzkumu jsou ale některé typické psí znaky, například schopnost dělat „smutné oči“, výsledkem přirozeného výběru odstartovaného upřednostňováním lidštějšího vzhledu a chování. Ne nadarmo se říká, že pes je nejbližším přítelem člověka. Vztah mezi našimi druhy svou délkou a intenzitou dalece přesahuje náklonnost ke všem ostatním ...

Země sněhová koule. Globální zalednění mohla podle nového výzkumu končit stejně náhle, jako začala. Země sněhová koule. Globální zalednění mohla podle nového výzkumu končit stejně náhle, jako začala.Autor: Jan Toman Představa, že si Země před stamiliony let prošla několika cykly kompletního zalednění, dnes nepředstavuje sci-fi, ale tvrdý fakt. Nové důkazy z jižní Číny navíc ukazují, že tyto epizody končily velmi rychle, což mohlo mít zásadní vliv na rozvoj života. Podle hypotézy „Země – sněhové koule“ (v originále Snowball Earth) naše planeta ve starohorách několikrát celá, ...

Co se stalo v křídě? Druhová bohatost podle nového výzkumu nerostla průběžně, ale skokově. Co se stalo v křídě? Druhová bohatost podle nového výzkumu nerostla průběžně, ale skokově.Autor: Jan Toman Nikdo nepochybuje, že dnes suchou zemi obývá více obratlovců než v prvohorách. Podle výzkumu britských, australských a amerických paleobiologů však druhová bohatost této skupiny nerostla průběžně, ale přetržitě s největším skokem na přelomu křídy a třetihor. Kolik na Zemi v minulosti žilo druhů? Blížila se druhová bohatost, respektive diverzita, prvohorních močálů s obřími obojživelníky či druhohorních lesů překypujících ...

Květy místo uší? Rostliny podle nového výzkumu slyší a dokážou na zvuky reagovat. Květy místo uší? Rostliny podle nového výzkumu slyší a dokážou na zvuky reagovat.Autor: Martin Hůla Podle výsledků několikaletého izraelského výzkumu mohou pupalky slyšet své opylovače a na jejich přílet se připravit. Za tuto nečekanou schopnost patrně vděčí květům, které u nich hrají roli uší. Výzkum týmu profesorky Lilach Hadany z Telavivské univerzity, který byl publikován v preprintovém archivu BioRxiv, nabízí přesvědčivé důkazy, že rostliny pupalky drummondovy (Oenothera drummondii) dokážou rozeznat zvuk ...

Kde se skrývá evoluční kolébka rostlin? Žhavým kandidátem jsou suché tropy. Kde se skrývá evoluční kolébka rostlin? Žhavým kandidátem jsou suché tropy.Autor: Jan Toman Existují na Zemi „evoluční kolébky“, ve kterých přednostně vznikají důležité evoluční novinky? Podle přelomových paleontologických nálezů by jimi u rostlin mohly být sušší rovníkové oblasti. Vznikají evoluční novinky na všech místech stejnou měrou? Nebo můžeme na Zemi vytipovat určité „evoluční kolébky“, které dávají opakovaně vzniknout výrazně odlišným vývojovým liniím? Evoluční biologové obvykle považují celou ...

Kultura mušek? Octomilky se podle nového výzkumu řadí po bok ptáků a vyšších savců. Kultura mušek? Octomilky se podle nového výzkumu řadí po bok ptáků a vyšších savců.Autor: Jan Toman I přes ohromnou různorodost živočichů je vytváření zvířecích kultur poměrně vzácné. Elegantní experiment s octomilkami, které vykazují značnou konformitu při výběru samců a tyto své preference předávají do dalších generací, ale ukazuje, že podobné jevy mohou být mezi zvířaty daleko častější a setkat se s nimi můžeme třeba i u hmyzu. Kultura u zvířat? Navzdory desetiletím ...

Teorie Gaia může platit. Stačí zapojit principy třídění z hlediska stability. Teorie Gaia může platit. Stačí zapojit principy třídění z hlediska stability.Autor: Jan Toman Teorie Gaia, podle které naše planeta ve spolupráci s pozemskými organismy aktivně udržuje podmínky vhodné pro život, od počátku dráždila zástupy biologů. Podle nejnovějších poznatků ovšem ze strany Země ani jejích obyvatel není třeba žádných altruistických zásahů ve prospěch celku, protože dlouhodobě stabilní biosféra mohla vzniknout tříděním z hlediska stability. Teorii Gaia formuloval britský lékař James ...

Drtivý dopad. Podle českých vědců se pod antarktickým ledem může skrývat pětisetkilometrový kráter. Drtivý dopad. Podle českých vědců se pod antarktickým ledem může skrývat pětisetkilometrový kráter.Autor: Jan Toman Už v 60. letech objevili američtí vědci pod ledovcem v antarktické Wilkesově zemi obří pánev nápadně připomínající dopadový kráter. Nové výsledky českých geofyziků tuto možnost silně podporují a nepřímo naznačují, že by se mohlo jednat o dopad spojený s největším hromadným vymíráním v historii rozvinutého života. Vlastně nejde o nic nového. Už první geofyzikální průzkumy Antarktidy ukázaly, že ...

Případ třetihorních měkkýšů: Vede intenzivnější metabolismus k přednostnímu vymírání? Případ třetihorních měkkýšů: Vede intenzivnější metabolismus k přednostnímu vymírání?Autor: Jan Toman Intenzita metabolismu neboli množství přijaté, transformované a využité energie souvisí s ekologií druhu, jeho populační dynamikou, rozšířením a rychlostí odštěpování nových druhů. Podle nejnovějšího výzkumu založeného na atlantických měkkýších na ní navíc závisí také rychlost vymírání, což by z intenzity metabolismu mohlo činit jeden z nejdůležitějších faktorů určujících směřování makroevoluce. Lvi a krokodýli jsou dravci. Na první ...

Může být „evoluční lenost“ výhodou? Za řady podmínek ano. Může být „evoluční lenost“ výhodou? Za řady podmínek ano.Autor: Jaroslav Flegr Kdo nic nedělá – nic nezkazí, a platí to i v evoluci. Tak by se dal shrnout výsledek nové studie, která byla právě uveřejněna ve vědeckém časopise Biological Journal of the Linnean Society. Její závěr se může zdát triviální. Mohl by ale pomoci rozlousknout letitou záhadu existence sexu. Jaroslav Flegr, vedoucí našeho týmu na Přírodovědecké ...

Tisíc let bez lesů. Evoluční minulost ptáků ukazuje pravý rozsah vymírání na konci křídy. Tisíc let bez lesů. Evoluční minulost ptáků ukazuje pravý rozsah vymírání na konci křídy.Autor: Jan Toman Detailní analýza ptačí fylogeneze a přezkoumání několika klíčových zkamenělin umožnily badatelům odhalit společné rysy skupin, které přežily vymírání na přelomu druhohor a třetihor. Vzhledem k tomu, že se novějšího období nedožily žádné starobylé stromové ptačí linie a že mezi přeživšími moderními ptáky nebyli žádní stromoví zástupci, musela destrukce lesních ekosystémů po dopadu chicxulubského ...

Sdílení napříč doménami života aneb geny virů, kam se podíváš Sdílení napříč doménami života aneb geny virů, kam se podívášAutor: Jana Hlaváčová Virové nákazy patrně nebudou tak úzce zacílené, jak se nám mohlo zdát. Klasifikace virů podle taxonomické příslušnosti jejich hostitelů se otřásají v základech pod výsledky nových studií, které ukazují na schopnost virů prostupovat skrze všechny základní větve života. Přírodovědci rozeznávají tři základní větve či domény života – archea, bakterie a eukaryota. Podle zařazení hostitele do ...

Vědci stvořili „hybrida“ bakterie a archea. Co nám může říct o evoluci? Vědci stvořili „hybrida“ bakterie a archea. Co nám může říct o evoluci?Autor: Jan Toman Nizozemským vědcům se podařilo zmanipulovat bakterie, aby do své cytoplazmatické membrány zakomponovaly fosfolipidy charakteristické pro skupinu archea. „Hybrid“ těchto dvou hlubokých větví pozemského stromu života posléze umožnil vědcům nahlédnout, jak mohl vypadat a fungovat společný předek všech dnešních organismů. Experimenty jako z vědeckofantastického filmu se neodehrávají každý den. Projekt, o kterém referují nizozemští mikrobiologové v odborném ...

Evoluce že nedělá skoky? Krevety „pistolnice“ dokazují opak. Evoluce že nedělá skoky? Krevety „pistolnice“ dokazují opak.Autor: Jan Toman Už od Darwinových dob biologové zdůrazňují pozvolný průběh přizpůsobování jako jeden z typických rysů biologické evoluce. Ani toto pravidlo ale nemusí platit vždy a všude – třeba taková „pistolnická“ klepeta krevet z čeledí Alpheidae a Palaemonidae mají patrně původ v několika skokových změnách. Ačkoli moderní evoluční biologie uznává, že četné vlastnosti organismů mohly vzniknout skokově, složité adaptace ...

Souboj na dvou frontách. Závisí u ryb zvětšování samičího mozku na délce samčích genitálií? Souboj na dvou frontách. Závisí u ryb zvětšování samičího mozku na délce samčích genitálií?Autor: Jana Hlaváčová Kampaň #MeToo sice řádí převážně v Hollywoodu, své by ale mohly vyprávět i samice jiných živočišných druhů. Evoluce je však nenechala na holičkách – přinejmenším ryby gambusie si v souboji pohlaví vyvinuly větší mozky, které jim umožňují minimalizovat ztráty při pohlavním konfliktu. Obtěžování samci je klasickým příkladem sexuálního konfliktu při páření, který může vést ke změně ...

Na čem závisí hustota lidského osídlení? Na čem závisí hustota lidského osídlení?Autor: Julie Nováková O nejrůznějších faktorech ovlivňujících hustotu zvířecích a rostlinných populací víme první poslední; které z nich ale byly nejdůležitější pro člověka v době před vynálezem zemědělství? Rozsáhlý výzkum upozornil zejména na produktivitu prostředí, překvapivě velkou roli ale hrají i parazité, nemoci a druhová bohatost konkrétních oblastí. Dnes žijí lidé na nejrůznějších místech světa v koncentraci, jaká by byla ...

Jak kvetoucí rostliny ovládly Zemi? Tajemstvím jejich úspěchu je „miniaturizace“. Jak kvetoucí rostliny ovládly Zemi? Tajemstvím jejich úspěchu je „miniaturizace“.Autor: Jan Toman Bleskové a zdrcující vítězství krytosemenných rostlin, které vedlo k jejich dominanci ve většině pozemských ekosystémů, považují přírodovědci už dvě stě let za jednu z velkých záhad evoluce. Nově se ukazuje, že za jejich úspěchem mohla stát schopnost za příhodných podmínek vyštěpit linie s malými buňkami tvořícími vysoce efektivní pletiva. Počátky evoluce krytosemenných, nebo také kvetoucích, rostlin patrně ...

Řeč jakožto živý organismus? Biologové spolu s lingvisty zmapovali, jaké síly určují evoluci jazyka. Řeč jakožto živý organismus? Biologové spolu s lingvisty zmapovali, jaké síly určují evoluci jazyka.Autor: Jan Toman Evoluce jazyků je své biologické kolegyni ještě bližší, než jsme předpokládali. Američtí vědci zdokumentovali, že také v jazykové evoluci neustále soupeří výběr se silami náhody. Podobnost mezi biologickou evolucí, prostřednictvím které vznikla nesmírná bohatost pozemských forem života, a evolucí jazyka, které vedla k rozkošatění lidských jazyků do různých rodin, řečí a nářečí, nedává vědcům spát přinejmenším ...

Třídění z hlediska stability. Řídí evoluci proces ještě obecnější než přirozený výběr? Třídění z hlediska stability. Řídí evoluci proces ještě obecnější než přirozený výběr?Autor: Jan Toman Všeobecně se soudí, že přirozený výběr popsaný Charlesem Darwinem je nejdůležitějším, byť ne jediným, procesem, který ovlivňuje evoluci. S tím se ovšem nespokojili autoři z laboratoře Jaroslava Flegra, kteří nově popsali a analyzovali pozapomenutý proces ještě obecnějšího charakteru – třídění z hlediska stability. Jakékoli zpochybnění výsadní role přirozeného výběru v evoluci zavání kacířstvím. Jen ...

Jsou katastrofy motorem evoluce? Vědci zmapovali zvláštnosti faun následujících hromadná vymírání. Jsou katastrofy motorem evoluce? Vědci zmapovali zvláštnosti faun následujících hromadná vymírání.Autor: Jan Toman Paleobiologové už dlouhou dobu tuší, že po všech masových vymíráních ekosystémům dominovaly univerzálně, mnohdy celosvětově, rozšířené druhy. Tým britských, amerických a argentinských vědců nově prokázal, že se jedná o jev zcela univerzální a že nespecializované, široce rozšířené, druhy nepředstavují pouhé náhodné přeživší, ale dobře přizpůsobené nováčky. Vymírání druhů patří k evoluci pozemského života stejně ...

„Toxka“ metlou lidstva? Nákaza toxoplazmou možná přispívá k rozvoji dlouhé řady neurologických a neurodegenerativních chorob. „Toxka“ metlou lidstva? Nákaza toxoplazmou možná přispívá k rozvoji dlouhé řady neurologických a neurodegenerativních chorob.Autor: Jana Hlaváčová Není žádnou novinkou, že Toxoplasma gondii, parazitický prvok, který sídlí v mozcích zhruba třetiny světové populace, může ovlivňovat lidské chování, rychlost reakce při krizových situacích, čich či naše sexuální preference. Výzkum jeho aktivity uvnitř mozku ale ukazuje, že může přispívat také k řadě neurologických a neurodegenerativních onemocnění, nebo dokonce rakovině. Nově publikovaná a hojně ...

Život pozemského typu má tuhý kořínek. Podle astrofyziků je riziko kompletního vymření mizivé. Život pozemského typu má tuhý kořínek. Podle astrofyziků je riziko kompletního vymření mizivé.Autor: Jan Toman K vyhubení lidstva by stačila pandemie smrtícího patogenu, jaderná válka, nebo dopad několikakilometrového asteroidu. Někteří zástupci pozemského života by ale podle britských a amerických vědců mohli přežít i katastrofy, ke kterým dochází jen jednou za miliardy let. Většina vědeckých i vědecko-fantastických apokalyptických úvah se zaměřuje na druhy pro nás nejpodstatnější – člověka, případně hospodářská ...

Budou jednou lidé nesmrtelní, nebo už narazili na limit 115 let? Bouře mezi výzkumníky dlouhověkosti neutichá. Budou jednou lidé nesmrtelní, nebo už narazili na limit 115 let? Bouře mezi výzkumníky dlouhověkosti neutichá.Autor: Jan Toman Neklidné vody výzkumu dlouhověkosti minulý rok rozbouřil článek, který argumentoval, že lidé již dosáhli maximálního limitu dožití oscilujícího kolem 115 let. Odpůrci studie a optimisté ohledně možností lidského dožití ovšem vyrazili do protiútoku a dokládají, že z dat nic podobného nevyplývá. V průběhu dvacátého století postupně vykrystalizoval názor, že prodlužování lidského věku nic nestojí ...

Chlupatá odysea: Domácí kočky přišly ze středního východu, člověka se ale naučily ovládat v Egyptě. Chlupatá odysea: Domácí kočky přišly ze středního východu, člověka se ale naučily ovládat v Egyptě.Autor: Jan Toman Pravlast kočky domácí, hlavního zdroje lidské nákazy toxoplazmou, a její cesta na polštáře našich gaučů byly donedávna zahaleny tajemstvím. Poslední výsledky fylogeografických studií ovšem odhalily neuvěřitelnou pouť od sotva trpěné polodivoké společnice až k chlupaté kouli loudící u stolu. Původ domestikantů, domácích a hospodářských zvířat, lidem už tradičně nedává spát. Kočky přitom náleží mezi nejzapeklitější ...

Od mořských vývěrů k jaderným elektrárnám. Představuje evoluce energetický fenomén? Od mořských vývěrů k jaderným elektrárnám. Představuje evoluce energetický fenomén?Autor: Jan Toman Vylíčit pozemskou evoluci jako smysluplný celek se pokoušel bezpočet badatelů. Nejnovější přírůstek na tomto poli si připsala k dobru britská evoluční bioložka a spisovatelka Olivia Judson – každá evoluce podle ní prochází několika navazujícími „energetickými epochami“, mezi kterými dochází ke skokovému nárůstu využitelné energie. Vývoji organismů ve velkých časových a prostorových škálách se věnuje obor ...

Řekni, kde ti toxo jsou, kde mohou být? Řekni, kde ti toxo jsou, kde mohou být?Běžně se uvádí, že parazitem Toxoplasma gondii je nakažena zhruba třetina lidstva. Studie, která vyšla tento měsíc v časopise Epidemiology and Infections však ukázala, že toto čísla může být silně podhodnocené, a že ve skutečnosti bude promořenost populace asi podstatně vyšší. Studie byla provedena na českých a slovenských dobrovolnících sdružených kolem internetové  stránky pokusnikralici.cz. Vzhledem k tomu, že ...

Parazité unikají obranyschopnosti hostitele díky „genetické kamufláži“ Parazité unikají obranyschopnosti hostitele díky „genetické kamufláži“Evoluce nikdy nezahálí. Stejně jako jiné závody ve zbrojení, i koevoluční zápas mezi hostiteli a parazity vedl k nejedné podivuhodné adaptaci. Jak nedávno dokázali vědci pod vedením Michaely Zemkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, parazité dokonce pod tlakem imunitního systému hostitelů zcela přebudovali složení svých proteinů, aby snížili riziko nežádoucího odhalení. Proteiny jsou základní složkou buněk všech organismů ...

Pozvánka k účasti v jarním dotazníku „Identita“ Pozvánka k účasti v jarním dotazníku "Identita"Milí příznivci, Připravili jsme si pro vás další z řady našich obrázkových dotazníků, v nichž se můžete bez ohledu na momentální počasí pokochat pohledem na krásné květy, ale také si zapřemýšlet nad morálními dilematy a konceptem vlastního Já. Ani tentokrát nebude dotazník zcela bez odměny – na konci se dozvíte, co o vlastním Já říká současná věda, ...

Další záhada parazita toxoplasmy rozluštěna Další záhada parazita toxoplasmy rozluštěnaPoměrně důležitým zdrojem infekce parazitem Toxoplasma gondii je přímý kontakt se zahradní půdou, kde se mohou nacházet její cysty. Dlouho však nebylo vůbec jasné, jak by se toxoplasma mohla dostat z půdy do organismu hostitele. Rozluštění této záhady uveřejnili teprve loni na podzim francouzští vědci. V loňském šestém čísle Scientific Reviews vyšel v tichosti, tedy za pozoruhodného ...

Chudší peptidová výbava parazitů a proč je důležitá V časopise Parasitology nám právě vyšel článek, ve kterém jsme ukázali, že se parazitické organismy liší od neparazitických tím, že používají výrazně méně druhů peptidů ve svých proteinech. Proč to dělají, je vcelku jasné. Imunitní systém hostitele rozpoznává parazity právě podle peptidů, které mají v proteinech oni a které nemá on sám. Ochuzení slovníku peptidů je ...

Facebook Comments