Evoluce sexu a rozmnožovací strategie

Evoluce sexu a rozmnožovací strategie – Evolution of Sex and Reproductive Strategy (MS107024) Š. Kaňková (garant a vyučující), J. TOMAN, R. KUBA (vyučující), 3/0, 3 kredity, Zk, zimní semestr Anotace Přednáška věnovaná evoluci pohlavního rozmnožování a jeho evolučním důsledkům pro stavbu a fungování pohlavních organismů včetně lidí a jejich societ. Materiály včetně prezentací naleznete v SISu. Read More …

Případ třetihorních měkkýšů: Vede intenzivnější metabolismus k přednostnímu vymírání?

Autor: Jan Toman Intenzita metabolismu neboli množství přijaté, transformované a využité energie souvisí s ekologií druhu, jeho populační dynamikou, rozšířením a rychlostí odštěpování nových druhů. Podle nejnovějšího výzkumu založeného na atlantických měkkýších na ní navíc závisí také rychlost vymírání, což by z intenzity metabolismu mohlo činit jeden z nejdůležitějších faktorů určujících směřování makroevoluce. Lvi a krokodýli jsou dravci. Read More …

Může být „evoluční lenost“ výhodou? Za řady podmínek ano.

Autor: Jaroslav Flegr Kdo nic nedělá – nic nezkazí, a platí to i v evoluci. Tak by se dal shrnout výsledek nové studie, která byla právě uveřejněna ve vědeckém časopise Biological Journal of the Linnean Society. Její závěr se může zdát triviální. Mohl by ale pomoci rozlousknout letitou záhadu existence sexu. Jaroslav Flegr, vedoucí našeho Read More …

Tisíc let bez lesů. Evoluční minulost ptáků ukazuje pravý rozsah vymírání na konci křídy.

Autor: Jan Toman Detailní analýza ptačí fylogeneze a přezkoumání několika klíčových zkamenělin umožnily badatelům odhalit společné rysy skupin, které přežily vymírání na přelomu druhohor a třetihor. Vzhledem k tomu, že se novějšího období nedožily žádné starobylé stromové ptačí linie a že mezi přeživšími moderními ptáky nebyli žádní stromoví zástupci, musela destrukce lesních ekosystémů po dopadu Read More …

Sdílení napříč doménami života aneb geny virů, kam se podíváš

Autor: Jana Hlaváčová Virové nákazy patrně nebudou tak úzce zacílené, jak se nám mohlo zdát. Klasifikace virů podle taxonomické příslušnosti jejich hostitelů se otřásají v základech pod výsledky nových studií, které ukazují na schopnost virů prostupovat skrze všechny základní větve života. Přírodovědci rozeznávají tři základní větve či domény života – archea, bakterie a eukaryota. Podle zařazení Read More …

Vědci stvořili „hybrida“ bakterie a archea. Co nám může říct o evoluci?

Autor: Jan Toman Nizozemským vědcům se podařilo zmanipulovat bakterie, aby do své cytoplazmatické membrány zakomponovaly fosfolipidy charakteristické pro skupinu archea. „Hybrid“ těchto dvou hlubokých větví pozemského stromu života posléze umožnil vědcům nahlédnout, jak mohl vypadat a fungovat společný předek všech dnešních organismů. Experimenty jako z vědeckofantastického filmu se neodehrávají každý den. Projekt, o kterém referují nizozemští Read More …

Evoluce že nedělá skoky? Krevety „pistolnice“ dokazují opak.

Autor: Jan Toman Už od Darwinových dob biologové zdůrazňují pozvolný průběh přizpůsobování jako jeden z typických rysů biologické evoluce. Ani toto pravidlo ale nemusí platit vždy a všude – třeba taková „pistolnická“ klepeta krevet z čeledí Alpheidae a Palaemonidae mají patrně původ v několika skokových změnách. Ačkoli moderní evoluční biologie uznává, že četné vlastnosti organismů mohly vzniknout skokově, Read More …

Jak kvetoucí rostliny ovládly Zemi? Tajemstvím jejich úspěchu je „miniaturizace“.

Autor: Jan Toman Bleskové a zdrcující vítězství krytosemenných rostlin, které vedlo k jejich dominanci ve většině pozemských ekosystémů, považují přírodovědci už dvě stě let za jednu z velkých záhad evoluce. Nově se ukazuje, že za jejich úspěchem mohla stát schopnost za příhodných podmínek vyštěpit linie s malými buňkami tvořícími vysoce efektivní pletiva. Počátky evoluce krytosemenných, nebo také kvetoucích, Read More …

Život pozemského typu má tuhý kořínek. Podle astrofyziků je riziko kompletního vymření mizivé.

Autor: Jan Toman K vyhubení lidstva by stačila pandemie smrtícího patogenu, jaderná válka, nebo dopad několikakilometrového asteroidu. Někteří zástupci pozemského života by ale podle britských a amerických vědců mohli přežít i katastrofy, ke kterým dochází jen jednou za miliardy let. Většina vědeckých i vědecko-fantastických apokalyptických úvah se zaměřuje na druhy pro nás nejpodstatnější – člověka, Read More …