Rozdíly v osobnostním profilu biologů nakažených a nenakažených T. gondii

Flegr J., Hrdá Š., Havlíček J. 1999: Rozdíly v osobnostním profilu biologů nakažených a nenakažených T. gondii. Remedia – Klinická mikrobiologie 3: 268-273.

 

Evolutionary papers: Rozdíly v osobnostním profilu biologů nakažených a nenakažených T. gondii

J. Flegr, Š. Hrdá a J. Havlíček

Adresa všech autorů (RNDr. Jaroslav Flegr, CSc., Mgr. Štěpánka Hrdá, Mgr. Jan Havlíček):

Katedra parasitologie a hydrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, Viničná 7, 128 44, Praha 2.

Hlavní autor: RNDr. Jaroslav Flegr, ++4202 21953289, Fax: ++4202 299713, E-mail: flegr@natur.cuni.cz, r.č. 580312/2677

SOUHRN

FLEGR J, HRDÁ Š, HAVLÍČEK J. Rozdíly v osobnostním profilu biologů nakažených a nenakažených T. gondii. Remedia Klin Mikrobiol 3, 1999; 268-273.

Parasitický prvok Toxoplasma gondii indukuje specifické změny v chování svého mezihostitele. U člověka se latentní toxoplasmosa (přítomnost specifických anti-toxoplasmických protilátek u osob bez jakýchkoli příznaků akutní toxoplasmosy) projevuje změnami v některých psychických vlastnostech infikovaných osob. V této práci jsme na souboru 443 studentů a zaměstnanců přírodovědecké fakulty sledovali pomocí Cattellova 16 faktorového dotazníku rozdíly mezi osobami s latentní toxoplasmosou (tj. osobami s pozitivní odpovědí v toxoplasminovém kožním testu) a osobami, které se v minulosti s tímto parasitem nesetkaly. Výsledky ukázaly, že ve faktorech A, G, L, N a Q3 je vliv T. gondii u žen a mužů signifikantně opačný, u faktoru O je vliv sice shodný, ovšem zejména u žen mnohem slabší. Toxoplasma-pozitivní muži mají především nižší faktor G (ochota respektovat sociální pravidla a normy) p=0,49, vyšší faktor L (podezřívavost, žárlivost) p=0,015 a vyšší faktor O (nejistota, pocit ohrožení) p=0,046. Toxoplasma-pozitivní ženy mají především vyšší faktor A (srdečnost, otevřenost, bezstarostnost) p=0,001. U řady dalších faktorů dochází jak u mužů, tak u žen k posunům od extrémních postojů směrem ke středu. Osoby s latentní toxoplasmosou tak zaujímají méně extrémní postoje ve faktorech F, M, Q1 a Q4.

Klíčová slova: Toxoplasma gondii – latentní toxoplasmosa – chování – osobnostní faktor – Cattellův dotazník – 16PF – manipulační hypotéza – pathologie

SUMMARY

FLEGR J, HRDÁ Š, HAVLÍČEK J. Differences in personality profiles of T. gondii infected and uninfected biologists. Remedia Klin Mikrobiol 3, 1999; 268-273.

Parasitic protozoan Toxoplasma gondii induces specific changes the behavior of its intermediate hosts. Human latent toxoplasmosis (presence of anti-Toxoplasma immunity in subjects without any clinical symptoms of acute toxoplasmosis) is known to be associated with specific changes of personality profiles of infected subjects. I the present work we studied the toxoplasmosis-associated differences in personality profiles (monitored by Cattell’s 16PF questionnaire) in a population of 443 university students and teachers of biology. Our results show that the factors A, G, L, N and Q3 were shifted in the opposite direction in men and women; the factor O was shifted in the same direction, however, the intensity of the shift in women was relatively low. The men with latent toxoplasmosis had lower factor G (had higher tendency to disregard rules) p=0.049, higher factor L (were more suspecting, jealous, dogmatic) p=0.015, and higher factor O (were more apprehensive, self-reproaching, insecure) p=0.046. The Toxoplasma-infected women had higher factor A (warm-hearted, outgoing, easygoing) p=0.001. Several personality factors were shifted (both in men and women) from extreme values toward the middle of the psychological scales. Therefore, the Toxoplasma-infected subjects expressed less extreme personality attitudes in factors F, M, Q1 and Q4.

Key words: Toxoplasma gondii – latent toxoplasmosis – behavior – personality profile – Cattell 16PF – manipulation hypothesis

Adresa: Jaroslav Flegr, Přírodovědecká fakulta UK, Katedra Parasitologie a Hydrobiologie, Viničná 7, 128 44, Praha 2

ÚVOD

Prvok Toxoplasma gondii je patrně nejrozšířenějším lidským parasitem v rozvinutých zemích. Jeho prevalence se liší především v závislosti na potravních zvyklostech, pohybuje se však zpravidla v řádu desítek procent dospělé populace (1,2,3,4). V České Republice se dlouhodobě pohybuje okolo 30% (4), v některých zemích dosahuje výše až 80% (5). Většinu nakažených osob tvoří nositelé latentní formy infekce, tj. osoby, u kterých se neprojevují žádné klinické příznaky parasitosy (4). Tito lidé si v naprosté většině případů vůbec nejsou vědomi, že někdy v minulosti prodělali akutní toxoplasmosu a od té doby jsou nositeli klidové formy parasita. U osob s nepoškozeným imunitním systémem trvá zřejmě stádium latentní toxoplasmosy po celý život osoby, aniž by jakýmkoli způsobem negativně ovlivňovalo jejich zdravotní stav. Nedávné výsledky srovnávacích studií však ukázaly, že osoby s latentní toxoplasmosou se od osob nenakažených liší hodnotami určitých psychologických faktorů (6, 7, 8). Vzhledem k tomu, že existuje positivní korelace mezi délkou infekce a mírou posunu v těchto faktorech (7,8), lze očekávat, že příslušné změny jsou vyvolány přítomností parasita (nikoli že by osoby s určitým psychologickým profilem se s větší pravděpodobností nakazily T. gondii). Studie prováděné na laboratorních zvířatech (9,10,11,12,13) i na zvířatech odchycených v přírodě nebo jejich křížencích s laboratorními zvířaty (14,15,16) ukazují, že tento vícehostitelský parasit často ovlivňuje chování svého mezihostitele (v přirozené situaci hlodavce). Vzhledem k tomu, že se Toxoplasma přenáší z mezihostitele do definitivního hostitele (kočkovité šelmy) pouze prostřednictvím predace, jsou změny v chování mezihostitele většinou považovány za projevy manipulační aktivity parasita, směřující ke zvýšení pravděpodobnosti ulovení mezihostitele šelmou (17). V případě, že je aberantním mezihostitelem člověk, je manipulační aktivita parasita z biologického hlediska neproduktivní a její projevy jsou patrně z hlediska přenosu parasita nespecifické (nikdy nebyly předmětem přírodního výběru).

V této práci jsme se pokusili prokázat existenci rozdílů v psychologických profilech osob s latentní toxoplasmosou a osob nenakažených na souboru 443 studentů a zaměstnanců přírodovědecké fakulty. Na rozdíl od předchozích prací jsme sledovali nejen rozdíly v průměrných hodnotách psychologických faktorů, ale i rozdíly v charakteru rozložení těchto hodnot v obou souborech. Výsledky potvrdily existenci statisticky významných rozdílů v průměrných hodnotách řady psychologických faktorů a zároveň i skutečnost, že směr posunu v těchto faktorech je většinou opačný u Toxoplasma-pozitivních žen a mužů. Významné rozdíly však byly objeveny i v charakteru rozložení některých faktorů, přičemž v tomto případě se většinou jednalo o absenci osob s extrémně vysokými a zároveň extrémně nízkými hodnotami faktorů u nakažených osob.

MATERIÁL A METODIKA

Osoby

Experimentální soubor se skládal z 443 osob, studentů a pedagogů biologických oborů Př.F.UK Praha. Osoby byly testovány na latentní toxoplasmosu a současně od nich byla shromažďována osobnostní data (osobnostní dotazníky) a epidemiologické údaje (v pohovoru s parazitologem) v průběhu let 1991-1995. Pedagogové byli individuálně požádáni o účast v pokusu, v případě nutnosti i opakovaně a až na 4 výjimky se všichni oslovení do pokusu zapojili. Studenti byli osloveni hromadně na přednáškách a pomocí plakátků vyvěšených na koleji a ve vestibulu fakulty; v některých letech se do pokusu zapojila téměř polovina ročníku. Účastníci pokusu byli podrobně informováni o účelu výzkumu, na toxoplasmosu však byli otestováni až po vyplnění psychologických dotazníků a po absolvování pohovoru s parazitologem, aby se předešlo možnému úmyslnému či neúmyslnému zkreslení výsledků z jejich strany nebo ze strany parazitologa, který od nich shromažďoval epidemiologická data.

Osobnostní data

Psychologický profil pokusných osob byl zjišťován pomocí 16-faktorového Cattellova dotazníku (18). Tento dotazník poskytuje údaje o 16 psychologických faktorech (tabulka I). Pro naše účely jsme zvolili tento starší typ dotazníku především proto, že obsahuje pouze 187 otázek, takže ho většina osob dokáže vyplnit během 40 minut. Všechny osoby vyplňovaly variantu A dotazníku, část osob písemně a část vyplňovala jeho počítačovou verzi. Bylo zjištěno, že mezi daty získanými oběma metodami nelze prokázat žádné statisticky signifikantní rozdíly.

Tab. I.: Charakteristika šestnácti Cattellovských faktorů

Nízké skóre Faktor Vysoké skóre
SIZOTÝMIE (uzavřený, nepřizpůsobivý)

útočný, lakotný, kritický, tvrdohlavý, chladný, tvrdý, pedantický, nekompromisní

A AFEKTOTÝMIE (vřelý, společenský)

dobromyslný, bezstarostný, vlídný, důvěřivý, přizpůsobivý, pozorný k lidem

NÍZKA INTELIGENCE (pomalý v uvaľování)

nespolehlivý, snadno se vzdává narazí-li na překážky, jednoduchý

B VYSOKÁ INTELIGENCE (bystrý)

svědomitý, vytrvalý, intelektuální, kulturní

NEUSPOKOJENÁ EMOCIONALITA (citový, nezralý, nestálý)

nedostatek frustrační tolerance, proměnlivost postojů, vznětlivý, neurotický, trápí se

C EMOČNÍ STABILITA (zralý, klidný)

mírný, klidný aľ flegmatický, citově stálý, citově zralý, realista

SUBMISIVNOST (mírný, poddajný)

závislý, laskavý, měkké srdce, dává průchod citu, konvenční, snadno se rozruší a zmatený

E DOMINANCE (útočný, soutěľivý)

prosazuje se, sebevědomý, nezávislý, tvrdý, přísný, váľný, svérázný, nepoddajný

DESURGENCE (mrzutý, střízlivý, vážný)

mlčenlivý, zahleděný do sebe, smutný, depresivní, starostlivý, nesdílný, malátný, pomalý

F SURGENCE (entusiastický, bezstarostný)

hovorný, veselý, radostný, klidný, bezstarostný, upřímný

MALÁ SÍLA SUPEREGA (nespolehlivý, lehkováľný)

nedbalý, těkavý, snadno se vzdává, netrpělivý, lhostejný, dělá potíže

G VELKÁ SÍLA SUPEREGA (svědomitý, stálý)

vytrvalý, odpovědný, rozhodný, důsledně uspořádaný, svědomitý

THRECTIA (plachý, váhavý)

stahuje se do sebe, plachý, samotářský, chladný, svědomitý, pečlivý, uvážlivý, zahořklý

H PARMIA (dobrodruľný, smělý)

bodrý přátelský, impulsivní, lehkovážný, bezstarostný, citové a umělecké zájmy

HARRIA (houľevnatý, tvrdý, realista)

spoléhá se na sebe, tvrdý aľ cynický, střízlivý, soběstačný, praktický

I PREMSIA (citlivý)

netrpělivý, náročný, závislý, vlídný, jemný, zľenątilý, bohatá fantazie, úzkostný

ALAXIA (důvěřivý, přizpůsobivý)

přátelský, bezstarostný, otevřený, bezelstný, tolerantní, klidný, radostný

L PROTENSE (podezíravý, žárlivý)

soběstačný, uzavřený, zamyšlený, tyranský, tvrdý, dráždivý

PRAXERNIA (praktický, zajímá se o fakta)

konvenční, pragmatický, praktický úsudek, realista, vážný, starostlivý

M AUTIA (bohémský, introvertní)

nekonvenční, zájem o umění a teorie, představivost, tvořivost, lehkovážný, veselý

NAIVNÍ (prostý, neokázalý)

společensky neohrabaný, spontánní, prostý vkus, spokojený, vřelý

N SOFISTIKOVANÝ (rafinovaný, uhlazený)

společensky pohotový, kontroluje své city, udrľuje odstup, estét, ctižádostivý

KLIDNÁ SEBEDůVĚRA (jistota, sebedůvěra)

věří si, veselý, dovede se „otřepat“, houľevnatý, klidný, nemá strach, prosté jednání

O NÁCHYLNOST K POCITU VINY (bázlivý, nejistý)

starostlivý, úzkostný, depresivní, citlivý, snadno zmaten, smysl pro povinnost

KONSERVATIVNÍ POVAHA (respektuje tradice, konzervativní) Q1 RADIKALISMUS (radikál, chce změnu)
ZÁVISLOST NA SKUPINÉ (sociálně závislý) Q2 SOBĚSTAČNOST (spoléhá se na sebe)
©PATNĚ ZFORMOVANÁ OSOBNOST (nedostatek sebekontroly, laxnost) Q3 DOBŘE ZFORMOVANÁ OSOBNOST (sebekontrola, silná vůle)
NÍZKÁ ERGICKÁ TENZE (flegmatický, klidný) Q4 VYSOKÁ ERGICKÁ TENZE (napnutý, neklidný)

Tab. I

Průměrný počet bodů se v jednotlivých faktorech pohybuje okolo 5. Jestliľe se osoba výrazně odchyluje k nižším hodnotám (1, 2, 3 body), znamená to, že se u ní mohou převažovat některé z vlastností uvedených v levém sloupci. Jestliľe se naopak výrazně odchyluje k vyšším hodnotám (8, 9, 10 bodů), mohou převažovat některé z vlastností uvedených v pravém sloupci.

Test na latentní toxoplasmosu

Za latentní toxoplasmosu jsme považovali pozitivní reakci v toxoplasminovém testu (19) u osob subjektivně zdravých bez jakýchkoli klinických příznaků akutní či chronické toxoplasmosy. Toxoplasminový test byl prováděn podkožní injekcí toxoplasminu a kontrolního antigenu (SEVAC, USOL, Praha) do ramene a reakce (hyperreaktivita pozdního typu) byla odečítána přibližně po 48 hodinách. V případě souhlasu dané osoby byla existence specifické imunity proti T. gondii ještě ověřena a kvantifikována serologicky pomocí komplement fixačního testu (20).

Statistika

Klasické statistické testy (deskriptivní statistika, t-testy, Leveneův test, MANCOVA, MANOVA, ANOVA, lineární regrese a logistická regrese byly prováděny pomocí souboru statistických programů Statistica ® 5.0. Permutační test byl prováděn pomocí námi vyvinutého programu TREEPT (21). Program provádí statistický test analogický analýze variance. V prvním kroku je vypočten residuální součet čtverců na podkladě empirických dat, v dalších krocích jsou opakovaně promíchávána data (jednotlivá empirická data náhodně přiřazována do skupin osob Toxoplasma-negativních a Toxoplasma-pozitivních, velikost obou skupin je přitom zachovávána stejná jako v původním souboru). Pro každý takto vygenerovaný soubor znáhodněných dat je opět vypočten residuální součet čtverců. Nakonec je zjištěno, mezi kolik procent nejmenších hodnot se zařadí součet čtverců vypočtený na podkladě původních empirických dat. V případě, že byl proveden dostatečný počet promíchávání (v naší studii jsme generovali 5000 souborů znáhodněných dat) je získané procento číselně rovno výsledku testu ANOVA (v případě přiřazování do dvou skupin i výsledku dvoustranného t-testu). Na rozdíl od klasických testů je permutační test relativně necitlivý k charakteru rozložení příslušných dat a ve srovnání s obvyklými neparametrickými testy má často větší sílu (22).

VÝSLEDKY

Celkově byla shromážděna data od 443 biologů (243 muľů a 200 ľen). Z mužů bylo 69 (28,4%) Toxoplasma pozitivních, z žen bylo pozitivních 44 (22,0%). Vliv toxoplasmosy na jednotlivé psychické faktory byl studován pomocí mnohorozměrné analýzy kovariance (MANCOVA). Za nezávislé proměnné (faktory) byly považovány dvě binární veličiny TOXO a SEX, tj. výsledek toxoplasminového testu a pohlaví osoby, jako nezávislé proměnné šestnáct Cattellovských faktorů (viz. tabulka I) a jako kovariáta věk osoby. Výsledek ukázal, že pro všech 16 faktorů dohromady existuje vysoce signifikantní efekt pohlaví (Raovo R=8,18, p=0,0000), a dále signifikantní efekt interakce pohlaví x toxoplasmosa (Raovo R=1,74, p=0,034). Vzhledem k tomu, že kovariáta věk může mít různý efekt na psychologické faktory mužů a žen, opakovali jsme analýzu s psychologickými faktory standardizovanými z hlediska stáří osob. Standardizaci jsme provedli samostatně pro muže a pro ženy, a to tak, že jsme pomocí lineární regrese vypočítali pro každou osobu standardizované residuály závislosti jednotlivých psychologických faktorů na stáří osoby. Tyto residuály jsme považovali za závislé a binární veličiny TOXO a SEX za nezávislé proměnné v mnohorozměrné analýze variance (MANOVA). V takto uspořádané analýze efekt interakce TOXO-SEX poklesl pod obvyklou hranici signifikance 5%, nicméně zůstal i tak patrný (Raovo R=1,49, p=0,096). Abychom zjistili, které psychologické faktory jsou odpovědné za pozorovaný efekt, vypočetli jsme specifické efekty interakce TOXO-SEX pro jednotlivé faktory. Výsledky ukazuje tabulka II.

Tab II.: Specifické efekty interakce toxoplasmosa-pohlaví na psychologický profil biologa

Faktor Chyba F(1,439) Abs(SF) negat. 9,100 0,002 0,846 0,810
RES_B 0,999 0,043 0,790 1,582 0,208 0,656 0,802
RES_E 0,998 0,232 0,827 0,168 0,682 0,019 0,680
RES_G 0,988 4,658 0,825 0,585 0,444 0,392 0,864
RES_I 0,998 0,000 0,756 5,055 0,024 0,133 0,725
RES_M 1,000 0,000 0,828 4,176 0,041 0,435 0,835
RES_O 0,990 0,672 0,799 1,356 0,244 0,001 0,665
RES_Q2 0,999 0,234 0,775 3,853 0,049 0,435 0,747
RES_Q4 0,996 1,634 0,842
Průměr Průměr t separ, df p SD SD Levene p p
negat, pozit, var,est, negat, pozit, F(1,222) Levene perm,
RES_A 0,051 -0,128 1,228 119 0,222 0,980 1,038 1,211 0,272 0,217
RES_B -0,019 0,048 -0,483 134 0,630 1,019 0,948 0,488 0,485 0,635
RES_C 0,032 -0,080 0,787 124 0,433 0,997 1,003 0,419 0,518 0,428
RES_E -0,036 0,090 -0,926 139 0,356 1,028 0,919 0,814 0,368 0,374
RES_F -0,010 0,026 -0,280 151 0,780 1,049 0,861 3,529 0,062 0,797
RES_G 0,079 -0,200 1,992 127 0,049 0,997 0,979 0,048 0,827 0,050
RES_H 0,016 -0,040 0,388 120 0,698 0,986 1,034 0,772 0,381 0,615
RES_I 0,025 -0,062 0,579 112 0,564 0,959 1,095 3,426 0,065 0,684
RES_L -0,096 0,241 -2,464 132 0,015 1,005 0,944 0,115 0,735 0,015
RES_M -0,002 0,005 -0,053 160 0,957 1,062 0,821 5,230 0,023 0,967
RES_N 0,058 -0,145 1,431 125 0,155 0,996 0,995 0,082 0,775 0,155
RES_O -0,080 0,203 -2,018 126 0,046 0,995 0,982 0,049 0,824 0,041
RES_Q1 -0,019 0,047 -0,501 149 0,617 1,046 0,870 4,763 0,030 0,645
RES_Q2 0,017 -0,043 0,433 128 0,666 1,008 0,978 0,093 0,761 0,678
RES_Q3 0,053 -0,133 1,326 129 0,187 1,005 0,974 0,001 0,972 0,191
RES_Q4 -0,037 0,094 -0,944 130 0,347 1,010 0,968 0,580 0,447 0,356

Tab. IIIb. Porovnání psychologických profilů 44 Toxoplasma-pozitivních a 156 negativních žen (biologů)

Průměr Průměr t separ, df p SD SD Levene p p
negat, pozit var,est, negat, pozit, F(1,198) Levene perm.
RES_A -0,108 0,384 -3,329 85 0,001 1,019 0,817 3,343 0,069 0,004
RES_B -0,005 0,016 -0,144 95 0,886 1,057 0,762 2,806 0,095 0,904
RES_C -0,037 0,131 -1,034 75 0,305 1,016 0,929 0,058 0,810 0,339
RES_E -0,004 0,014 -0,115 76 0,909 1,022 0,914 0,730 0,394 0,913
RES_F -0,028 0,100 -0,808 78 0,421 1,026 0,894 2,152 0,144 0,451
RES_G -0,044 0,154 -1,278 80 0,205 1,029 0,869 1,902 0,169 0,248
RES_H -0,025 0,089 -0,652 67 0,517 0,990 1,029 0,104 0,748 0,521
RES_I 0,020 -0,071 0,553 72 0,582 1,011 0,956 0,203 0,653 0,599
RES_L 0,036 -0,127 1,111 90 0,269 1,047 0,794 4,645 0,032 0,357
RES_M -0,001 0,004 -0,033 90 0,974 1,050 0,794 2,004 0,158 0,978
RES_N -0,055 0,196 -1,427 66 0,158 0,980 1,046 0,907 0,342 0,147
RES_O -0,022 0,080 -0,653 79 0,515 1,030 0,879 1,835 0,177 0,556
RES_Q1 0,042 -0,150 1,302 87 0,196 1,042 0,812 6,624 0,011 0,253
RES_Q2 -0,010 0,036 -0,310 85 0,757 1,042 0,831 0,841 0,360 0,786
RES_Q3 -0,055 0,196 -1,638 82 0,105 1,030 0,856 2,064 0,152 0,144
RES_Q4 0,033 -0,118 1,066 94 0,289 1,054 0,761 8,241 0,005 0,367

Tab III

V prvních dvou sloupcích jsou uvedeny průměry ze standardizovaných faktorů pro Toxoplasma-pozitivní a Toxoplasma-negativní osoby, v pátém sloupci hodnoty statistické významnosti t-testů se samostatným odhadem rozptylů, ve sloupci 9 hodnoty statistické významnosti Leveneova testu homogenity rozptylů a ve sloupci 10 hodnoty statistické významnosti permutačního testu shody průměrů.

Je známo, že některé Cattellovské faktory spolu negativně či pozitivně korelují. Z existence silných korelací mezi jednotlivými faktory vyplývá, že rozdíly v některých  faktorech nemusí souviset s toxoplasmosou přímo, ale pouze zprostředkovaně (díky korelaci s jiným faktorem, který s toxoplasmosou souvisí přímo). Abychom vyloučili vliv vzájemných korelací mezi faktory, bylo třeba použít logistickou regresi, mnohorozměrnou statistickou metodu umožňujících tyto vlivy odfiltrovat. Výsledky logistické regrese se závislou proměnnou TOXO a nezávislými proměnnými – 16 Cattellovskými faktory standardizovanými z hlediska věku a absolutními hodnotami ze standardizovaných residuálů těchto 16 faktorů (odrážejícími rozdíly rozptylů u Toxoplasma-negativních a Toxoplasma-pozitivních osob) shrnuje tabulka IV.

Tab. IVa.: Výsledky logistické regrese pro muže (biology)

A B C E F G H I L M N O Q1 Q2 Q3 Q4
Regr. -0,20 -0,02 0,11 -0,11 -0,31 -0,56 0,09 -0,05 0,49 -0,08 -0,22 0,25 -0,18 -0,37 0,06 -0,14
SE 0,20 0,20 0,23 0,24 0,27 0,22 0,25 0,18 0,23 0,20 0,18 0,24 0,21 0,20 0,21 0,25
t(221) -1,00 -0,09 0,48 -0,44 -1,17 -2,60 0,36 -0,25 2,13 -0,37 -1,18 1,03 -0,83 -1,80 0,29 -0,56
p 0,32 0,93 0,63 0,66 0,24 0,01 0,72 0,80 0,03 0,71 0,24 0,30 0,41 0,07 0,77 0,58
|A| |B| |C| |E| |F| |G| |H| |I| |L| |M| |N| |O| |Q1| |Q2| |Q3| |Q4|
Regr. 0,30 -0,18 0,19 -0,25 -0,78 0,57 0,50 0,69 0,03 -0,90 0,29 -0,01 -0,88 0,01 -0,01 -0,56
SE 0,29 0,31 0,31 0,33 0,34 0,34 0,34 0,32 0,31 0,35 0,29 0,33 0,35 0,31 0,30 0,35
t(221) 1,05 -0,59 0,60 -0,76 -2,31 1,65 1,48 2,17 0,10 -2,56 0,99 -0,04 -2,54 0,04 -0,04 -1,61
p 0,30 0,56 0,55 0,45 0,02 0,10 0,14 0,03 0,92 0,01 0,32 0,97 0,01 0,96 0,97 0,11

Tab. IVb.: Výsledky logistické regrese pro ženy (biology)

A B C E F G H I L M N O Q1 Q2 Q3 Q4
Regr. 1,04 -0,38 0,03 0,41 0,14 0,11 -0,27 -0,43 -0,58 0,05 -0,15 1,07 -0,52 0,57 0,13 -0,71
SE 0,34 0,33 0,33 0,36 0,33 0,30 0,35 0,29 0,32 0,28 0,29 0,40 0,30 0,32 0,31 0,42
t(183) 3,03 -1,16 0,09 1,14 0,41 0,37 -0,78 -1,48 -1,85 0,19 -0,51 2,66 -1,74 1,78 0,42 -1,71
p 0,00 0,25 0,92 0,25 0,68 0,71 0,43 0,14 0,07 0,85 0,61 0,01 0,08 0,08 0,67 0,09
|A| |B| |C| |E| |F| |G| |H| |I| |L| |M| |N| |O| |Q1| |Q2| |Q3| |Q4|
Regr. -0,64 -0,63 0,48 -0,10 -0,30 -0,93 0,58 0,03 -1,18 -1,06 0,78 0,38 -0,31 0,32 -0,13 -1,51
SE 0,51 0,48 0,47 0,47 0,45 0,47 0,47 0,40 0,51 0,50 0,42 0,48 0,43 0,47 0,42 0,52
t(183) -1,25 -1,31 1,02 -0,21 -0,66 -1,96 1,22 0,08 -2,30 -2,10 1,83 0,79 -0,72 0,68 -0,32 -2,88
p 0,21 0,19 0,31 0,83 0,51 0,05 0,22 0,93 0,02 0,04 0,07 0,43 0,47 0,50 0,75 0,00

Tab. IV

Model:
Logistická regrese (logit), závislá proměnná TOXO, nezávislé proměnné 16 Cattellovských faktorů standardizovaných z hlediska věku (standardizované residuály) a 16 Cattellovských faktorů ve formě absolutních hodnot ze standardizovaných residuálů. IVa (Muži) Chi˛(32)=49,9 p=0,023, IVb (ženy) Chi˛(32)=53,7 p=0,01.

Je zřejmé, že u mužů s proměnnou TOXO korelují faktory G, L a Q2 a dále absolutní hodnoty residuálů faktorů F, I, M a Q1. U žen s proměnnou TOXO korelují faktory A, L, O a patrně i faktory Q1, Q2, Q4, a absolutní hodnoty residuálů faktorů G, L, M, N, Q4.

DISKUSE

Porovnání osobnostního profilu 443 studentů a pedagogů přírodovědecké fakulty ukázalo, že osoby s latentní toxoplasmosou se liší v některých psychologických faktorech od osob Toxoplasma-negativních, tj. od osob, které nemají vyvinutou imunitu vůči tomuto prvoku, a které se tedy patrně tímto parazitem nikdy nenakazily. Bylo zjištěno, že ve faktorech A, G, L, N a Q3 je vliv T. gondii u žen a mužů signifikantně opačný, u faktoru O je vliv sice shodný, ovšem zejména u žen mnohem slabší. Toxoplasma-pozitivní muži mají především nižší faktor G (ochota respektovat sociální pravidla a normy), vyšší faktor L (podezřívavost, žárlivost) a vyšší faktor O (nejistota, pocit ohrožení). Toxoplasma-pozitivní ženy mají především vyšší faktor A (srdečnost, otevřenost, bezstarostnost) a ve faktorech G a L mají (nesignifikantní) tendenci k vychýlení opačným směrem než muži. Výsledky logistické regrese ukázaly, že některé faktory jsou změněny pouze sekundárně, tj. díky své korelaci s některým primárně toxoplasmosou ovlivněným faktorem. U mužů patří mezi primární faktory patrně G, L a Q2, u žen faktory A, L, O a zřejmě i faktory Q1, Q2 a Q4. (Rozhodnutí o přiřazení určitého faktoru mezi primárně či sekundárně ovlivněné je dosti relativní, nelze jednoznačně určit, jestli například faktor Q3 je u Toxoplasma-pozitivních mužů nižší, protože mají nižší faktor G, nebo zda je tomu právě naopak. Určitým vodítkem můľe být pouze hodnota signifikance p pro oba zmíněné faktory.)

Kromě faktorů lišících se u Toxoplasma-negativních a pozitivních osob průměrem existuje u žen i u mužů řada faktorů (muľi M, Q1, F a I, ľeny A, L, Q1 a Q4, všichni dohromady F, M, Q1 a Q4), ve kterých se Toxoplasma-negativní a Toxoplasma-pozitivní osoby vzájemně statisticky signifikantně liší mírou a charakterem variability. Jedná se převážně o faktory, jejichž hodnoty jsou u Toxoplasma-pozitivních osob posunuty od obou extrémů směrem ke středu. Na rozdíl od změn v průměrných hodnotách psychologických faktorů je tento trend stejný u mužů i žen a týká se i téměř stejných skupin faktorů. Jestliže uvažujeme muže a ženy dohromady, můžeme zevšeobecnit, že osoby s latentní toxoplasmosou zaujímají méně extrémní postoje ve faktorech F (střízlivost x entusiasmus), M (pragmatismus x bohémství) , Q1 (konservativismus x radikalismus) a Q4 (flegmatismus x vysoká ergická tense). Není zřejmé, zda tato tendence odráží skutečný posun ve zmíněných faktorech, nebo je způsobena například menší tendencí Toxoplasma-pozitivních osob se v průběhu vyplňování dotazníku stylizovat do nějaké role a zaujímat tedy v příslušných směrech vyhraněné postoje. Jestliže bychom například předpokládali, že muži se budou spíše stylizovat do role ostře vyhraněné osobnosti s jednoznačnými (a tedy extremními) postoji, zatímco ženy naopak spíše směrem ke kompromisním (středovým) názorům, potom jak pozorovaný vzestup faktoru O (vnitřní nejistota) u mužů a žen, tak pokles faktoru G (ochota respektovat sociální normy) u mužů a jeho vzestup u žen by mohly vést ke stejnému efektu (tj. k pozorovanému vymizení extremních postojů) u obou pohlaví.

Pozorovaný rozdíl v psychologických profilech Toxoplasma-negativních a Toxoplasma-pozitivních osob může mít dvě principielně odlišné příčiny. Může vznikat až po nákaze v důsledku působení parazita na organismus hostitele, nebo může existence rozdílů nákaze naopak předcházet. Vzhledem k tomu, že pravděpodobnost nákazy souvisí s chováním člověka, konkrétně s tím, zda osoba jí syrové maso nebo přichází do kontaktu s kočkou, je možné, že lidé s určitým psychologickým profilem častěji vykazují toto rizikové chování a tedy se i s větší pravděpodobností nakazí toxoplasmosou. Naše práce nebyla přímo zaměřena na studium kausalitních vztahů mezi toxoplasmosou a psychikou. Přinejmenším dva důvody však spíše svědčí pro první možnost, tj. pro možnost, že pozorované změny jsou vyvolávány toxoplasmosou. 1) U mužů a u žen pozorujeme prakticky vždy posuny jednotlivých faktorů opačným směrem. Není příliš důležité, zda tyto změny jsou reálné, nebo zda se tak jednotlivé osoby pouze stylizují. V obou případech je vysoce nepravděpodobné, že by opačné změny psychiky u mužů a u žen zvyšovaly pravděpodobnost stejného chování (zvyšujícího pravděpodobnost nákazy prvokem T. gondii). 2) Celá řada psychologických faktorů se u nakažených osob vyskytuje v méně extremních formách, než u osob zdravých. Opět se zdá dosti nepravděpodobné, že by právě průměrné hodnoty psychologických faktorů (nikoli jeden nebo druhý extrém) zvyšovaly pravděpodobnost nákazy.

Je známo, že akutní toxoplasmosa vyvolává změny v psychice nemocných osob. Höschel uvádí, že pacienti s akutní toxoplasmosou vykazují řadu neurotických příznaků v mnoha směrech srovnatelných s příznaky pacientů v kontrolním souboru nemocných hospitalizovaných pro neurotické onemocnění na otevřeném oddělení psychiatrického ústavu (23). Dále je známo, že v některých těžkých případech se akutní toxoplasmosa projevuje jako neurologické či dokonce psychiatrické onemocnění (24, 25, 26, 27). Neurologické a psychiatrické příznaky akutní toxoplasmosy patrně souvisí s tvorbou tkáňových cyst v mozku infikovaných osob. U většiny lidí však proběhne získaná toxoplasmosa jako velmi lehké onemocnění, takže bývá zpravidla považována za běžnou virózu. Pouze ve vzácných případech přechází toxoplasmosa ve fázi chronickou, která je charakteristická dlouhodobým přetrváváním vysokých hladin protilátek, parazitémií a výskytem nápadných klinických příznaků. V našem poměrně velkém souboru si byly pouze dvě osoby vědomy, že prodělaly akutní toxoplasmosu a žádná osoba neměla příznaky chronické toxoplasmosy. O latentní toxoplasmose se všeobecně soudí, že probíhá zcela bezpříznakově a že u zdravých osob bez poruch imunitního systému se přítomnost parazita ve formě tkáňových cyst nijak neprojevuje. Existence specifických změn v psychice Toxoplasma-pozitivních osob by tedy teoreticky neměla souviset s nespecifickými patologickými projevy parazitárního onemocnění a měla by být spíše projevem specifických zásahů parazita do neuroendokrinního systému hostitele, například prostřednictvím produkce určitých neuromodulátorů (28) nebo jiných biologicky aktivních látek (29, 30). Z našich výsledků, ani z již publikovaných dat však není zřejmé, jaký je mechanismus ovlivnění lidské psychiky, zda by toto ovlivnění mohlo souviset s manipulační aktivitou parazita a zda se přeci jenom nejedná o sekundární následek dosud přehlížených patologických projevů latentní toxoplasmosy. Vzhledem k vysoké prevalenci latentní toxoplasmosy ve světové populaci by případná existence takovýchto projevů znamenala nesmírně závažný a dosud přehlížený zdravotní faktor.

LITERATURA

  1. Lappalainen M, Koskela P, Hedman K, Teramo K, Ammala P, Hiilesmaa V, Koskiniemi M. Incidence of Primary Toxoplasma Infections During Pregnancy in Southern Finland – A Prospective Cohort Study. Scand J Infect Dis 1992; 24: 97-104.
  2. Lebech M, Larsen SO, Petersen E. Prevalence, incidence and geographical distribution of Toxoplasma gondii antibodies in pregnant women in Denmark. Scand J Infect Dis 1993; 25: 751-56.
  3. Buffolano W, Gilbert RE, Holland FJ, Fratta D, Palumbo F, Hiilesmaa,V, Koskiniemi M. Risk factors for recent Toxoplasma infection in pregnant women in Naples. Epidemiol Infect 1996; 116: 347-51.
  4. Jíra J. Imunodiagnostika a epidemiologie toxoplasmosy. Praha; Academia, 1983: 262.
  5. Desmonts G, Couvreur J. Congenital toxoplasmosis. A prospective study of 378 pregnancies. N Eng J Med 1974; 290: 1110-16.
  6. Flegr J, Zitková S, Kodym P, Frynta D. Induction of changes in human behaviour by the parasitic protozoan Toxoplasma gondii. Parasitology 1996; 113: 49-54.
  7. Hay J, Aitken PP, Hair DM, Hutchison WM, Graham DI. The effect of congenital Toxoplasma infection on mouse activity and relative preference for exposed areas over a series of trials. Ann Tropic Med Parasitol 1984; 78: 611-18.
  8. Hay J, Hutchison WM, Aitken PP, Graham DI. The effect of congenital and adult-acquired Toxoplasma infections on activity and responsiveness to novel stimulation in mice. Ann Tropic Med Parasitol 1983; 77: 483-95.
  9. Hay J, Aitken PP, Arnott MA. The influence of Toxoplasma infection on the spontaneous running activity of mice. Z Parasitenkd 1985; 71: 459-62.
  10. Hutchison WM, Bradley M, Cheyne WM, Wells BWP, Hay J. Behavioural abnormalities in Toxoplasma-infected mice. Ann Tropic Med Parasitol 1980; 74: 337-45.
  11. Hay J, Aitken PP, Graham DI. Toxoplasma infection and response to novelty in mice. Z Parasitenkd 1984; 70: 575-88.
  12. Berdoy M, Webster JP, Macdonald DW. Parasite-altered behaviour: Is the effect of Toxoplasma gondii on Rattus norvegicus specific? Parasitology 1995; 111: 403-9.
  13. Webster JP. The effect of Toxoplasma gondii and other parasites on activity levels in wild and hybrid Rattus norvegicus. Parasitology 1994; 109: 583-89.
  14. Webster JP, Brunton CFA, Macdonald DW. Effect of Toxoplasma gondii upon neophobic behaviour in wild brown rats, Rattus norvegicus. Parasitology 1994; 109: 37-43.
  15. Arnott MA, Cassella JP, Aitken PP, Hay J. Social interactions of mice with congenital Toxoplasma infection. Ann Tropic Med Parasitol 1990; 84: 149-56.
  16. Hay J, Hutchison WM, Aitken PP. Congenital Toxoplasma infection and response to novelty in mice. Ann Tropic Med Parasitol 1983; 77: 437-39.
  17. Barnard CJ, Behnke JM. Parasitism and Host Behaviour. New York; Taylor and Francis, 1990: 332.
  18. Cattell RB. Handbook for the sixteen personality factors questionnaire (16PF). Champain; Institute for Personality and Ability Testing, 1970: 115.
  19. Feldman HA. Laboratory methods in current use for the study of toxoplasmosis. Bibl Ophthal (Basel) 1954; 39: 1-11.
  20. Warren J, Sabin AB. The complement fixation reaction in toxoplasmic infection. Proc Soc Exper Biol Medic 1942; 51: 11-16.
  21. Flegr J, Záboj P, Vaňáčová ©. Correlation between aerobic and anaerobic resistance to metronidazole in trichomonads: application of a new computer program for permutation tests. Parasitol Res 1998; 84: 590-2.
  22. Adams DC, Anthony CD. Using randomization techniques to analyse behavioural data. Anim Behav 1996; 51: 733-38.
  23. Höschl C, Balon R. Výsledky psychiatrického vyšetřování nemocných toxoplasmosou. Čas Lék čes 1980; 119: 366-68.
  24. Burkinshaw J, Kirman BH, Sorsby A. Toxoplasmosis in relation to mental deficiency. Br Med J 1953; 1: 702-9.
  25. Minto A, Roberts FJ. The psychiatric complications of toxoplasmosis. Lancet 1959; 1180-82.
  26. Ladee GA, Scholten JM, Meyes FEP. Diagnostic problems in psychiatry with regard to acquired toxoplasmosis. Psychiatria,Neurologia,Neurochirurgia 1966; 69: 65-82.
  27. Freytag HW, Haas H. Zur Psychopathologie der erworbenen Toxoplasmose. Nervenarzt 1979; 50 : 128-31.
  28. Stibbs HH. Changes in brain concentrations of catecholamines and indoleamines in Toxoplasma gondii infected mice. Ann Tropic Med Parasitol 1985; 79: 153-57.
  29. Varela G, Palencia L, Vazquez A. Utilization del pez Lebistes reticulatus (guppy) en el diagnostico de la toxoplasmosis. Rev Inst Salubr Enferm Trop 1957; 17: 75-80.
  30. Silverman B, Varela G. Toxoplasmosis, mental disease and LSD-25 Rev Inst Salubr Enferm Trop 1958; XVIII: 192-94.
Facebook Comments