Proč jsou někteří paraziti tak zlí?

Volby do europarlamentu jsou nepotřebné, říká prý jistý V. Klaus. Jistí V. Putin a Kim Čong-Un vřele souhlasí, názor Radovana Krejčíře, Viktora Koženého a Romana Janouška zatím neznáme. A tak si místo toho nyní povíme něco o parazitech obecně.

Jestliže se rozhodnete zemřít na nákazu salmonelou, konkrétně na břišní tyfus, tak vám dnes v podstatě nezbývá, než se jí nakazit v nemocnici. Když se jí nakazíte jinde, je šance, že na ni zemřete, téměř nulová. Na nemocniční nákazy bakterií Salmonella typhi však i dnes umírá zhruba každý 7. člověk. Podobně, nemocniční infekce klebsiella je zhruba 2x smrtelnější než nákazy mimonemocniční. Jestliže v nemocnici vypukne epidemie baterie Escherichia coli a není zvládnuta do 10 dnů od vypuknutí, umírá až 10 % nakažených dětí. V nemocnicích bývá také nesmírně rozšířená a často smrtelná infekce zlatým stafylokokem a může se s ním zde setkat až 70 % osob. Mimo nemocnici se vyskytuje asi u 40 % pacientů a svým nositelům prakticky neškodí. V USA patří nemocniční (nosokomiální) infekce k mezi 10 % nejčastějších příčin úmrtí a na pomyslném žebříčku se postupně posunují dopředu.

Důvodem vysoké virulence patogenů vyskytujících se v nemocnicích je to, že se zde v pacientech neustále potkávají jejich geneticky nepříbuzné kmeny. V pacientech nakažených mimo nemocnici se obvykle vyskytuje pouze jediný kmen parazita, a tak zde mezi sebou soupeří kmeny o to, který z nich za celou dobu nákazy vyprodukuje nejvíc potomků schopných nakazit jiné hostitele. V takové situaci nutně vítězí kmeny parazita, které si svého hostitele šetří, které se v něm sice rozmnožují, ale pouze takovou rychlostí, aby si ho zbytečně nebo předčasně nezahubily. V nemocnicích, kde je tentýž člověk obvykle nakažen několika odlišnými kmeny parazita, probíhá soupeření kmenů i vznikajících mutantů podle jiných pravidel. Parazitům se zde příliš nevyplatí si svého hostitele šetřit, neboť by jim ho stejně zabil jiný kmen či jiný druh parazita, který by se bezohledně rozmnožoval vyšší rychlostí. Takoví bezohlední paraziti se v nemocnici šíří, neboť do okamžiku, než jejich hostitel zemře, nebo než ho stihnou lékaři vyléčit, vyprodukuje mnohem více potomků než paraziti, kteří se rozmnožují pomaleji a svého hostitele si šetří. V nemocnici tak neustále dochází k selekci virulentnějších a virulentnějších (tj. zlejších a zlejších) parazitů.

Nejintenzivněji probíhala selekce virulentních patogenů v období války, kdy docházelo k soustředění velkého počtu osob na jednom místě. Očekávaná doba dožití těchto osob byla navíc výrazně snížená, takže se parazitům rozhodně nevyplácelo si své hostitele šetřit. Během 1. světové války měla evakuační nemocnice ve Francii 360 lůžek pro pacienty s respiračními chorobami a za 3 měsíce se na těchto lůžkách vystřídalo 34 000 osob. Není tedy ani příliš divu, že se v podobných zařízeních podařilo vypěstovat extrémně virulentní kmeny patogenů a že například španělská chřipka zabila na konci války a bezprostředně po ní 20-40 milionů lidí. Umíralo na ni totiž zhruba 10x více nakažených osob než na běžnou chřipku (tj. asi 1 %). Že byla chřipka vypěstovaná na vojácích, se bohužel projevilo i tím, že na ni umírali především mladí lidé, nikoli lidé starší a oslabení, jako je tomu u běžné chřipky.

A jak to souvisí s názory Kim Čong-Una a jemu podobných na Evropskou unii? Asi nijak. To bylo jen taková vějička na čtenáře (ti si se mnou, chudáci, užijí). A proč vůbec píšu tenhle blog a vykrádám si tak svou připravovanou knihu O původu rodů? Samozřejmě proto, abych opět nalákal čtenáře do svého internetového pokusu (u příznivců Kim Čong-Unů tentokrát moc neuspěji, ale mne stejně víc zajímají slušní lidé). Najdete ho zde , a kdo ho vyplní, tak tentokrát i něco zví (třeba jakou má intuici).

Facebook Comments