BÍGL

BÍGL je symbolem zvědavosti. Na slavné HMS Beagle se mladý Charles Darwin vydal na cestu kolem světa a samotná loď získala své jméno od vytrvalého a zvídavého psa. I my v této tradici pokračujeme a vydáme se na cestu kolem světa vědeckých novinek…

Věda ve čtivé podobě: Co jsme napsali & co jsme přečetli.

Tisíc let bez lesů. Evoluční minulost ptáků ukazuje pravý rozsah vymírání na konci křídy. (0) Autor: Jan Toman Detailní analýza ptačí fylogeneze a přezkoumání několika klíčových zkamenělin umožnily badatelům odhalit společné rysy skupin, které přežily vymírání na přelomu druhohor a třetihor. Vzhledem k tomu, že se novějšího období nedožily žádné starobylé stromové ptačí linie a že mezi přeživšími moderními ptáky nebyli žádní stromoví zástupci, musela destrukce lesních ekosystémů po dopadu chicxulubského ...

Sdílení napříč doménami života aneb geny virů, kam se podíváš (0) Autor: Jana Hlaváčová Virové nákazy patrně nebudou tak úzce zacílené, jak se nám mohlo zdát. Klasifikace virů podle taxonomické příslušnosti jejich hostitelů se otřásají v základech pod výsledky nových studií, které ukazují na schopnost virů prostupovat skrze všechny základní větve života. Přírodovědci rozeznávají tři základní větve či domény života – archea, bakterie a eukaryota. Podle zařazení hostitele do ...

Vědci stvořili „hybrida“ bakterie a archea. Co nám může říct o evoluci? (0) Autor: Jan Toman Nizozemským vědcům se podařilo zmanipulovat bakterie, aby do své cytoplazmatické membrány zakomponovaly fosfolipidy charakteristické pro skupinu archea. „Hybrid“ těchto dvou hlubokých větví pozemského stromu života posléze umožnil vědcům nahlédnout, jak mohl vypadat a fungovat společný předek všech dnešních organismů. Experimenty jako z vědeckofantastického filmu se neodehrávají každý den. Projekt, o kterém referují nizozemští mikrobiologové v odborném ...

Evoluce že nedělá skoky? Krevety „pistolnice“ dokazují opak. (0) Autor: Jan Toman Už od Darwinových dob biologové zdůrazňují pozvolný průběh přizpůsobování jako jeden z typických rysů biologické evoluce. Ani toto pravidlo ale nemusí platit vždy a všude – třeba taková „pistolnická“ klepeta krevet z čeledí Alpheidae a Palaemonidae mají patrně původ v několika skokových změnách. Ačkoli moderní evoluční biologie uznává, že četné vlastnosti organismů mohly vzniknout skokově, složité adaptace ...

Souboj na dvou frontách. Závisí u ryb zvětšování samičího mozku na délce samčích genitálií? (0) Autor: Jana Hlaváčová Kampaň #MeToo sice řádí převážně v Hollywoodu, své by ale mohly vyprávět i samice jiných živočišných druhů. Evoluce je však nenechala na holičkách – přinejmenším ryby gambusie si v souboji pohlaví vyvinuly větší mozky, které jim umožňují minimalizovat ztráty při pohlavním konfliktu. Obtěžování samci je klasickým příkladem sexuálního konfliktu při páření, který může vést ke změně ...

Na čem závisí hustota lidského osídlení? (0) Autor: Julie Nováková O nejrůznějších faktorech ovlivňujících hustotu zvířecích a rostlinných populací víme první poslední; které z nich ale byly nejdůležitější pro člověka v době před vynálezem zemědělství? Rozsáhlý výzkum upozornil zejména na produktivitu prostředí, překvapivě velkou roli ale hrají i parazité, nemoci a druhová bohatost konkrétních oblastí. Dnes žijí lidé na nejrůznějších místech světa v koncentraci, jaká by byla ...

Jak kvetoucí rostliny ovládly Zemi? Tajemstvím jejich úspěchu je „miniaturizace“. (0) Autor: Jan Toman Bleskové a zdrcující vítězství krytosemenných rostlin, které vedlo k jejich dominanci ve většině pozemských ekosystémů, považují přírodovědci už dvě stě let za jednu z velkých záhad evoluce. Nově se ukazuje, že za jejich úspěchem mohla stát schopnost za příhodných podmínek vyštěpit linie s malými buňkami tvořícími vysoce efektivní pletiva. Počátky evoluce krytosemenných, nebo také kvetoucích, rostlin patrně ...

Řeč jakožto živý organismus? Biologové spolu s lingvisty zmapovali, jaké síly určují evoluci jazyka. (0) Autor: Jan Toman Evoluce jazyků je své biologické kolegyni ještě bližší, než jsme předpokládali. Američtí vědci zdokumentovali, že také v jazykové evoluci neustále soupeří výběr se silami náhody. Podobnost mezi biologickou evolucí, prostřednictvím které vznikla nesmírná bohatost pozemských forem života, a evolucí jazyka, které vedla k rozkošatění lidských jazyků do různých rodin, řečí a nářečí, nedává vědcům spát přinejmenším ...

Třídění z hlediska stability. Řídí evoluci proces ještě obecnější než přirozený výběr? (0) Autor: Jan Toman Všeobecně se soudí, že přirozený výběr popsaný Charlesem Darwinem je nejdůležitějším, byť ne jediným, procesem, který ovlivňuje evoluci. S tím se ovšem nespokojili autoři z laboratoře Jaroslava Flegra, kteří nově popsali a analyzovali pozapomenutý proces ještě obecnějšího charakteru – třídění z hlediska stability. Jakékoli zpochybnění výsadní role přirozeného výběru v evoluci zavání kacířstvím. Jen ...

Jsou katastrofy motorem evoluce? Vědci zmapovali zvláštnosti faun následujících hromadná vymírání. (0) Autor: Jan Toman Paleobiologové už dlouhou dobu tuší, že po všech masových vymíráních ekosystémům dominovaly univerzálně, mnohdy celosvětově, rozšířené druhy. Tým britských, amerických a argentinských vědců nově prokázal, že se jedná o jev zcela univerzální a že nespecializované, široce rozšířené, druhy nepředstavují pouhé náhodné přeživší, ale dobře přizpůsobené nováčky. Vymírání druhů patří k evoluci pozemského života stejně ...

„Toxka“ metlou lidstva? Nákaza toxoplazmou možná přispívá k rozvoji dlouhé řady neurologických a neurodegenerativních chorob. (0) Autor: Jana Hlaváčová Není žádnou novinkou, že Toxoplasma gondii, parazitický prvok, který sídlí v mozcích zhruba třetiny světové populace, může ovlivňovat lidské chování, rychlost reakce při krizových situacích, čich či naše sexuální preference. Výzkum jeho aktivity uvnitř mozku ale ukazuje, že může přispívat také k řadě neurologických a neurodegenerativních onemocnění, nebo dokonce rakovině. Nově publikovaná a hojně ...

Život pozemského typu má tuhý kořínek. Podle astrofyziků je riziko kompletního vymření mizivé. (0) Autor: Jan Toman K vyhubení lidstva by stačila pandemie smrtícího patogenu, jaderná válka, nebo dopad několikakilometrového asteroidu. Někteří zástupci pozemského života by ale podle britských a amerických vědců mohli přežít i katastrofy, ke kterým dochází jen jednou za miliardy let. Většina vědeckých i vědecko-fantastických apokalyptických úvah se zaměřuje na druhy pro nás nejpodstatnější – člověka, případně hospodářská ...

Budou jednou lidé nesmrtelní, nebo už narazili na limit 115 let? Bouře mezi výzkumníky dlouhověkosti neutichá. (0) Autor: Jan Toman Neklidné vody výzkumu dlouhověkosti minulý rok rozbouřil článek, který argumentoval, že lidé již dosáhli maximálního limitu dožití oscilujícího kolem 115 let. Odpůrci studie a optimisté ohledně možností lidského dožití ovšem vyrazili do protiútoku a dokládají, že z dat nic podobného nevyplývá. V průběhu dvacátého století postupně vykrystalizoval názor, že prodlužování lidského věku nic nestojí ...

Chlupatá odysea: Domácí kočky přišly ze středního východu, člověka se ale naučily ovládat v Egyptě. (0) Autor: Jan Toman Pravlast kočky domácí, hlavního zdroje lidské nákazy toxoplazmou, a její cesta na polštáře našich gaučů byly donedávna zahaleny tajemstvím. Poslední výsledky fylogeografických studií ovšem odhalily neuvěřitelnou pouť od sotva trpěné polodivoké společnice až k chlupaté kouli loudící u stolu. Původ domestikantů, domácích a hospodářských zvířat, lidem už tradičně nedává spát. Kočky přitom náleží mezi nejzapeklitější ...

Od mořských vývěrů k jaderným elektrárnám. Představuje evoluce energetický fenomén? (0) Autor: Jan Toman Vylíčit pozemskou evoluci jako smysluplný celek se pokoušel bezpočet badatelů. Nejnovější přírůstek na tomto poli si připsala k dobru britská evoluční bioložka a spisovatelka Olivia Judson – každá evoluce podle ní prochází několika navazujícími „energetickými epochami“, mezi kterými dochází ke skokovému nárůstu využitelné energie. Vývoji organismů ve velkých časových a prostorových škálách se věnuje obor ...

Řekni, kde ti toxo jsou, kde mohou být? (0) Běžně se uvádí, že parazitem Toxoplasma gondii je nakažena zhruba třetina lidstva. Studie, která vyšla tento měsíc v časopise Epidemiology and Infections však ukázala, že toto čísla může být silně podhodnocené, a že ve skutečnosti bude promořenost populace asi podstatně vyšší. Studie byla provedena na českých a slovenských dobrovolnících sdružených kolem internetové  stránky pokusnikralici.cz. Vzhledem k tomu, že ...

Parazité unikají obranyschopnosti hostitele díky „genetické kamufláži“ (0) Toxoplasma gondii cyst in mouse brain. Author: Jitinder P. DubeyEvoluce nikdy nezahálí. Stejně jako jiné závody ve zbrojení, i koevoluční zápas mezi hostiteli a parazity vedl k nejedné podivuhodné adaptaci. Jak nedávno dokázali vědci pod vedením Michaely Zemkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, parazité dokonce pod tlakem imunitního systému hostitelů zcela přebudovali složení svých proteinů, aby snížili riziko nežádoucího odhalení. Proteiny jsou základní složkou buněk všech organismů ...

Pozvánka k účasti v jarním dotazníku „Identita“ (0) Milí příznivci, Připravili jsme si pro vás další z řady našich obrázkových dotazníků, v nichž se můžete bez ohledu na momentální počasí pokochat pohledem na krásné květy, ale také si zapřemýšlet nad morálními dilematy a konceptem vlastního Já. Ani tentokrát nebude dotazník zcela bez odměny – na konci se dozvíte, co o vlastním Já říká současná věda, ...

Další záhada parazita toxoplasmy rozluštěna (0) Poměrně důležitým zdrojem infekce parazitem Toxoplasma gondii je přímý kontakt se zahradní půdou, kde se mohou nacházet její cysty. Dlouho však nebylo vůbec jasné, jak by se toxoplasma mohla dostat z půdy do organismu hostitele. Rozluštění této záhady uveřejnili teprve loni na podzim francouzští vědci. V loňském šestém čísle Scientific Reviews vyšel v tichosti, tedy za pozoruhodného ...

Chudší peptidová výbava parazitů a proč je důležitá (0) V časopise Parasitology nám právě vyšel článek, ve kterém jsme ukázali, že se parazitické organismy liší od neparazitických tím, že používají výrazně méně druhů peptidů ve svých proteinech. Proč to dělají, je vcelku jasné. Imunitní systém hostitele rozpoznává parazity právě podle peptidů, které mají v proteinech oni a které nemá on sám. Ochuzení slovníku peptidů je ...

Facebook Comments