10. června 2017: Návrat do budoucnosti cestami vědy a filosofie

Pokusní Králíci, spolek na podporu vědy Andrias, z.s. a strategie AV21 (Současná etika, Svobodná vůle)

vám v sobotu 10. června 2017 přinášejí

Doprovodný program Hrdličkova muzea člověka PřF UK při Pražské muzejní noci 2017

s názvem

Návrat do budoucnosti cestami vědy a filosofie

Akce se uskuteční v budově Přírodovědecké fakulty University Karlovy ve Viničné 7. Facebookovou událost naleznete zde.

Program:

18:00 – 19:00 Lenka „Jelena“ Příplatová: Já nepocházím z opice!
19:00 – 20:00 Jan Toman: Od kanibalismu k Červené královně aneb Vznik a vývoj pohlavního rozmnožování
20:00 – 21:00 Michaela Košová: Cesta do hlbín (ne)filozofovej duše
21:00 – 22:00 David Černý: Svoboda a odpovědnost
22:00 – 23:00 Tomáš Hříbek: Designer babies: Výzvy pro eugeniku v demokratické společnosti
23:00 – 24:00 Robin Kopecký: Zabijácká nová auta: morální problémy autonomních vozidel
00:00 – 01:00 Tomáš Petrásek: Porozumíme mimozemšťanům?

Anotace přednášek:

1. Mgr. Lenka Příplatová (PřF UK)
Já nepocházím z opice!

Také vám evoluce připadá nemožná a honí se vám hlavou alespoň některé z následujících otázek: Kde jsou všechny ty přechodné články? Pokud evoluce stále probíhá, proč kolem sebe nevidíme organismy se zpola vyvinutými orgány? I nejjednodušší organismus je příliš složitý na to, aby se sestavil jenom tak náhodou, nepopírá to náhodný vznik života? Jak může náhodnými, zpravidla škodlivými mutacemi vzniknout nová smysluplná informace? Kolik je třeba mutací, aby se z jednobuněčného organismu stala dejme tomu žirafa, a bylo možné takovou přeměnu stihnout za dobu existence naší planety? Nejste v tom sami. Pojďme společně rozebrat možné slabiny (anebo naopak silné stránky?) evoluční biologie. Prostor zbude i pro vaše dotazy.

2. Mgr. Jan Toman (PřF UK)
Od kanibalismu k Červené královně aneb Vznik a vývoj pohlavního rozmnožování

Sex, věc pro normálního člověka samozřejmá, představuje pro biology velkou neznámou. Nejen, že není jasné, kdy, proč a jak se u našich jednobuněčných předků tento proces vyvinul, ale navíc přináší v porovnání s nepohlavním rozmnožováním nápadně velké množství problémů. Proč jsme se všichni nevrátili k asexualitě? Nejen na tuto otázku se dozvíte odpověď v této přednášce.

3. Mgr. Michaela Košová (PřF UK)
Cesta do hlbín (ne)filozofovej duše

Pojem duše bol v dejinách filozofie vždy jedou z popredných tém. Dnes je dokonca v psychológii a v tzv. „experimentálnej filozofii“ trendom pýtať sa nefilozofov zo širokej verejnosti, ako slávne filozofické koncepty chápu oni. Dokážu nám ale podobné výskumy prezradiť, či je v človeku viera v dušu zakorenená, alebo dokonca z evolučného hľadiska prirodzená? A aj keby bola odpoveď kladná, odráža viera v dušu vedecky dokázateľnú skutočnosť? Poznatky neurovedy na jednej strane, a myšlienkové systémy nám menej i viac vzdialených kultúr na strane druhej, nás pri hľadaní odpovede pekne potrápia…

4. PhDr. David Černý, Ph.D. (Ústav státu a práva AV)
Svoboda a odpovědnost

Již celá století si filosofové a poslední dobou také vědci kladou otázkou, zda jsme ve svých volbách a činech svobodní, či zda jsme k našemu jednání determinováni. Koneckonců, jsme součástí světa, který se řídí přírodními zákony, jež určují vztahy mezi minulostí, současností a budoucností. Je-li tento svět deterministický (má-li jen jednu možnou budoucnost), platí rovněž pro nás, že vše, co jsme, jak se rozhodujeme a jak nakonec jednáme, je dáno přírodními zákony a vývojem světa v minulosti?
Se svobodou vůle jsou úzce spojeny další důležité problémy, především morální a právní odpovědnosti. V našem životě, individuálním i společenském, předpokládáme, že jsme svobodní – mohli jsme jednat i jinak, než jak jsme skutečně jednali –, a právě proto, že jsme svobodní, jsme rovněž zodpovědní za své činy. V přednášce Svoboda a odpovědnost si představíme důležitý argument prokazující neslučitelnost svobody vůle a odpovědnosti. Většina současných autorů se domnívá, že lidé ve skutečnosti svobodní nejsou, otevřeným problémem zůstává, jak se k této situaci postavit. Proto si popíšeme, jak by mohla vypadat rekonstrukce klíčových pojmů našeho života, především morální odpovědnosti, si upřímně přiznáme, že klasický pojem odpovědnosti tváří v tvář nesvobodě vůle selhává

5. Tomáš Hříbek, Ph.D. (Filosofický ústav AV)
Designer babies: Výzvy pro eugeniku v demokratické společnosti

Co nevidět budou k mání biotechnologie, které umožní manipulaci s lidským genetickým materiálem tak, že výsledkem budou vylepšení jedinci se schopnostmi radikálně překračujícími i ty v současnosti nejpokročilejší. Blížící se dostupnost těchto technologií tudíž budí obavy veřejnosti i odborníků, kteří považují takový výhled za hrozbu pro svobodu a demokracii, neboť dosud mají všichni občané více méně srovnatelné schopnosti. Kritici se obávají, že biotechnologie budou dostupné jen úzké vrstvě privilegovaných, kteří ze svého potomstva vytvoří nadřazenou kastu, což bude konec rovné svobody a demokracie. Z toho důvodu by prý podobné technologie měly být zakázány. V přednášce na podobné námitky odpovím a budu plédovat za jistou formu liberální eugeniky. Některé genetické modifikace by totiž byly zjevně prospěšné a měly by být povinné. Spíše než hrozbu představují biotechnologie a radikální vylepšení, které slibují, šanci pro upevnění liberálně-demokratického řádu.

6. Mgr. Robin Kopecký (PřF UK)
Zabijácká nová auta: morální problémy autonomních vozidel

Chcete nechat přejet kolemjdoucí nebo obětovat posádku? V přednášce rozebereme, jakým problémům čelí tvůrci softwaru pro řízení autonomních vozidel z hlediska etiky robotiky. Dále budeme hovořit o jejich souvislosti s empirickým výzkumem morálních intuic laiků při rozhodování morálních dilemat obsažených v různých podobách tradičního „Trolley problem“ (vozíkového problému). A nakonec srovnáme morální intuice rodičů a jejich (racionálnějších dětí) ze čtyř Českých a Moravských měst.

7. Mgr. Tomáš Petrásek, Ph.D. (Fyziologický ústav AV)
Porozumíme mimozemšťanům?

Možnost kontaktu s mimozemšťany jitří lidskou představivost, ať už jej vnímáme jako šanci učit se od bytostí moudřejších než my sami, anebo smrtelnou hrozbu. Jestli tam někde skutečně jsou, měli bychom vůbec šanci porozumět tvorům, s nimiž by nás nepojil sdílený jazyk, kultura ani biologie?

Facebook Comments