Tisíc let bez lesů. Evoluční minulost ptáků ukazuje pravý rozsah vymírání na konci křídy.

Autor: Jan Toman Detailní analýza ptačí fylogeneze a přezkoumání několika klíčových zkamenělin umožnily badatelům odhalit společné rysy skupin, které přežily vymírání na přelomu druhohor a třetihor. Vzhledem k tomu, že se novějšího období nedožily žádné starobylé stromové ptačí linie a že mezi přeživšími moderními ptáky nebyli žádní stromoví zástupci, musela destrukce lesních ekosystémů po dopadu Read More …

Sdílení napříč doménami života aneb geny virů, kam se podíváš

Autor: Jana Hlaváčová Virové nákazy patrně nebudou tak úzce zacílené, jak se nám mohlo zdát. Klasifikace virů podle taxonomické příslušnosti jejich hostitelů se otřásají v základech pod výsledky nových studií, které ukazují na schopnost virů prostupovat skrze všechny základní větve života. Přírodovědci rozeznávají tři základní větve či domény života – archea, bakterie a eukaryota. Podle zařazení Read More …

Vědci stvořili „hybrida“ bakterie a archea. Co nám může říct o evoluci?

Autor: Jan Toman Nizozemským vědcům se podařilo zmanipulovat bakterie, aby do své cytoplazmatické membrány zakomponovaly fosfolipidy charakteristické pro skupinu archea. „Hybrid“ těchto dvou hlubokých větví pozemského stromu života posléze umožnil vědcům nahlédnout, jak mohl vypadat a fungovat společný předek všech dnešních organismů. Experimenty jako z vědeckofantastického filmu se neodehrávají každý den. Projekt, o kterém referují nizozemští Read More …

Evoluce že nedělá skoky? Krevety „pistolnice“ dokazují opak.

Autor: Jan Toman Už od Darwinových dob biologové zdůrazňují pozvolný průběh přizpůsobování jako jeden z typických rysů biologické evoluce. Ani toto pravidlo ale nemusí platit vždy a všude – třeba taková „pistolnická“ klepeta krevet z čeledí Alpheidae a Palaemonidae mají patrně původ v několika skokových změnách. Ačkoli moderní evoluční biologie uznává, že četné vlastnosti organismů mohly vzniknout skokově, Read More …

Souboj na dvou frontách. Závisí u ryb zvětšování samičího mozku na délce samčích genitálií?

Autor: Jana Hlaváčová Kampaň #MeToo sice řádí převážně v Hollywoodu, své by ale mohly vyprávět i samice jiných živočišných druhů. Evoluce je však nenechala na holičkách – přinejmenším ryby gambusie si v souboji pohlaví vyvinuly větší mozky, které jim umožňují minimalizovat ztráty při pohlavním konfliktu. Obtěžování samci je klasickým příkladem sexuálního konfliktu při páření, který může vést Read More …

Na čem závisí hustota lidského osídlení?

Autor: Julie Nováková O nejrůznějších faktorech ovlivňujících hustotu zvířecích a rostlinných populací víme první poslední; které z nich ale byly nejdůležitější pro člověka v době před vynálezem zemědělství? Rozsáhlý výzkum upozornil zejména na produktivitu prostředí, překvapivě velkou roli ale hrají i parazité, nemoci a druhová bohatost konkrétních oblastí. Dnes žijí lidé na nejrůznějších místech světa v koncentraci, jaká Read More …

General environmental heterogeneity as the explanation of sexuality? Comparative study shows that ancient asexual taxa are associated with both biotically and abiotically homogeneous environments

Toman J., Flegr J. 2018: General environmental heterogeneity as the explanation of sexuality? Comparative study shows that ancient asexual taxa are associated with both biotically and abiotically homogeneous environments. Ecology and Evolution, 8(2): 973–991. DOI: 10.1002/ece3.3716 » PDF Facebook Comments

Jak kvetoucí rostliny ovládly Zemi? Tajemstvím jejich úspěchu je „miniaturizace“.

Autor: Jan Toman Bleskové a zdrcující vítězství krytosemenných rostlin, které vedlo k jejich dominanci ve většině pozemských ekosystémů, považují přírodovědci už dvě stě let za jednu z velkých záhad evoluce. Nově se ukazuje, že za jejich úspěchem mohla stát schopnost za příhodných podmínek vyštěpit linie s malými buňkami tvořícími vysoce efektivní pletiva. Počátky evoluce krytosemenných, nebo také kvetoucích, Read More …