Souboj na dvou frontách. Závisí u ryb zvětšování samičího mozku na délce samčích genitálií?

Autor: Jana Hlaváčová Kampaň #MeToo sice řádí převážně v Hollywoodu, své by ale mohly vyprávět i samice jiných živočišných druhů. Evoluce je však nenechala na holičkách – přinejmenším ryby gambusie si v souboji pohlaví vyvinuly větší mozky, které jim umožňují minimalizovat ztráty při pohlavním konfliktu. Obtěžování samci je klasickým příkladem sexuálního konfliktu při páření, který může vést Read More …

Na čem závisí hustota lidského osídlení?

Autor: Julie Nováková O nejrůznějších faktorech ovlivňujících hustotu zvířecích a rostlinných populací víme první poslední; které z nich ale byly nejdůležitější pro člověka v době před vynálezem zemědělství? Rozsáhlý výzkum upozornil zejména na produktivitu prostředí, překvapivě velkou roli ale hrají i parazité, nemoci a druhová bohatost konkrétních oblastí. Dnes žijí lidé na nejrůznějších místech světa v koncentraci, jaká Read More …

Jak kvetoucí rostliny ovládly Zemi? Tajemstvím jejich úspěchu je „miniaturizace“.

Autor: Jan Toman Bleskové a zdrcující vítězství krytosemenných rostlin, které vedlo k jejich dominanci ve většině pozemských ekosystémů, považují přírodovědci už dvě stě let za jednu z velkých záhad evoluce. Nově se ukazuje, že za jejich úspěchem mohla stát schopnost za příhodných podmínek vyštěpit linie s malými buňkami tvořícími vysoce efektivní pletiva. Počátky evoluce krytosemenných, nebo také kvetoucích, Read More …

Řeč jakožto živý organismus? Biologové spolu s lingvisty zmapovali, jaké síly určují evoluci jazyka.

Autor: Jan Toman Evoluce jazyků je své biologické kolegyni ještě bližší, než jsme předpokládali. Američtí vědci zdokumentovali, že také v jazykové evoluci neustále soupeří výběr se silami náhody. Podobnost mezi biologickou evolucí, prostřednictvím které vznikla nesmírná bohatost pozemských forem života, a evolucí jazyka, které vedla k rozkošatění lidských jazyků do různých rodin, řečí a nářečí, nedává vědcům Read More …

Třídění z hlediska stability. Řídí evoluci proces ještě obecnější než přirozený výběr?

Autor: Jan Toman Všeobecně se soudí, že přirozený výběr popsaný Charlesem Darwinem je nejdůležitějším, byť ne jediným, procesem, který ovlivňuje evoluci. S tím se ovšem nespokojili autoři z laboratoře Jaroslava Flegra, kteří nově popsali a analyzovali pozapomenutý proces ještě obecnějšího charakteru – třídění z hlediska stability. Jakékoli zpochybnění výsadní role přirozeného výběru v evoluci zavání Read More …

Jsou katastrofy motorem evoluce? Vědci zmapovali zvláštnosti faun následujících hromadná vymírání.

Autor: Jan Toman Paleobiologové už dlouhou dobu tuší, že po všech masových vymíráních ekosystémům dominovaly univerzálně, mnohdy celosvětově, rozšířené druhy. Tým britských, amerických a argentinských vědců nově prokázal, že se jedná o jev zcela univerzální a že nespecializované, široce rozšířené, druhy nepředstavují pouhé náhodné přeživší, ale dobře přizpůsobené nováčky. Vymírání druhů patří k evoluci pozemského Read More …

„Toxka“ metlou lidstva? Nákaza toxoplazmou možná přispívá k rozvoji dlouhé řady neurologických a neurodegenerativních chorob.

Autor: Jana Hlaváčová Není žádnou novinkou, že Toxoplasma gondii, parazitický prvok, který sídlí v mozcích zhruba třetiny světové populace, může ovlivňovat lidské chování, rychlost reakce při krizových situacích, čich či naše sexuální preference. Výzkum jeho aktivity uvnitř mozku ale ukazuje, že může přispívat také k řadě neurologických a neurodegenerativních onemocnění, nebo dokonce rakovině. Nově publikovaná Read More …

Život pozemského typu má tuhý kořínek. Podle astrofyziků je riziko kompletního vymření mizivé.

Autor: Jan Toman K vyhubení lidstva by stačila pandemie smrtícího patogenu, jaderná válka, nebo dopad několikakilometrového asteroidu. Někteří zástupci pozemského života by ale podle britských a amerických vědců mohli přežít i katastrofy, ke kterým dochází jen jednou za miliardy let. Většina vědeckých i vědecko-fantastických apokalyptických úvah se zaměřuje na druhy pro nás nejpodstatnější – člověka, Read More …

Budou jednou lidé nesmrtelní, nebo už narazili na limit 115 let? Bouře mezi výzkumníky dlouhověkosti neutichá.

Autor: Jan Toman Neklidné vody výzkumu dlouhověkosti minulý rok rozbouřil článek, který argumentoval, že lidé již dosáhli maximálního limitu dožití oscilujícího kolem 115 let. Odpůrci studie a optimisté ohledně možností lidského dožití ovšem vyrazili do protiútoku a dokládají, že z dat nic podobného nevyplývá. V průběhu dvacátého století postupně vykrystalizoval názor, že prodlužování lidského věku Read More …

Chlupatá odysea: Domácí kočky přišly ze středního východu, člověka se ale naučily ovládat v Egyptě.

Autor: Jan Toman Pravlast kočky domácí, hlavního zdroje lidské nákazy toxoplazmou, a její cesta na polštáře našich gaučů byly donedávna zahaleny tajemstvím. Poslední výsledky fylogeografických studií ovšem odhalily neuvěřitelnou pouť od sotva trpěné polodivoké společnice až k chlupaté kouli loudící u stolu. Původ domestikantů, domácích a hospodářských zvířat, lidem už tradičně nedává spát. Kočky přitom náleží Read More …